17. listopad je v našich moderních dějinách dnem dvojího významu. Na podzim 1939 zažehla vražda dělníka Václava Sedláčka a studenta Jana Opletala německými okupanty studentské protesty. V noci na 17. listopadu roku 1939 nacisté odpověděli v souladu se svou nelidskou ideologií: obsadili české vysokoškolské koleje, ještě v noci zastřelili devět představitelů studentských spolků a v následujících dnech na 1200 dalších studentů deportovali do koncentračního tábora Sachsenhausen. Vzdělání v tehdejším torzu bývalého Československa zůstalo zardoušeno po celou dobu války. Už v roce 1941 byl však v reakci na tento akt zvůle v Londýně vyhlášen Mezinárodní den studentstva připomínaný po celém světě.

Nejen studenti, ale všichni politicky aktivní občané si už navždy připomínali podzimní sváteční dny jako příležitost postavit se proti útlaku. Když padesát let po obsazení vysokých škol nacisty komunistická policie brutálně potlačila demonstrace studentů na Národní třídě, bylo jasné, že totalitní režim nemůže vydržet. Začal proces, který vešel do dějin jako Sametová revoluce, kdy se naše země vrátila k hodnotám svobody, demokracie a právního státu.

Připomínka Sametové revoluce i Mezinárodního dne studentstva je nejen příležitostí vzpomenout na ty kteří v našich dějinách bojovali za svobodu nás všech, ale také připomínkou důležitosti praktické každodenní práce na demokracii. Tou nejlépe uctíme jejich oběť a památku. Význam svobody a demokracie je třeba naplňovat každý den, nejen o svátcích.