„Zjednodušené mírotvorství může vyvolat válku. Na druhou stranu závody ve zbrojení, důvěryhodné válečné hrozby a možnost vzájemného zničení válce zabrání spolehlivě.“

Toto je názor a jedno z témat přednášky Roberta Aumanna, nositele Nobelovy ceny za teorii her, s názvem Válka a mír. Zajímavý a podle mě na první pohled i docela paradoxní postoj. Protože nejsem nositelem Nobelovy ceny, tak mě spíše napadá citát, že „každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán“, nebo něco podobného.

Stále častěji jsme, nejen díky médiím, konfrontováni s názory, že Evropská unie, NATO, Spojené státy atd. se snaží urovnat občanskou válku na Ukrajině, ale že to stejně nebude nic platné, protože se Putin nezastaví před ničím a Ukrajinu chce celou.

A nejen ji, protože je k tomu bezmála geneticky předurčen. Čemuž se musí pochopitelně zabránit.
Jestliže si laicky přeložím Aumannův výrok, pak studená válka, tedy rozdělení světa na ten „ruský“ a „americký“, měla něco do sebe a udržovala stabilitu.