Další věta toho článku zněla tak, že si rodiče umí na učitele dupnout! Pro mě i mé rodiče byla paní učitelka a pan učitel respektovanou autoritou. Paní učitelka řekla: „váš syn potřebuje domluvit“, i bylo mi domluveno. Dnes jsem otec dvou synů a jejich učitelé jsou pro mě stále respektovanou autoritou.

Samozřejmě je z mého pohledu více než správné, jestliže se rodiče aktivně zajímají o prospěch a chování svých potomků a konstruktivně mluví s kantory. Jiná otázka je však ta, jak bohužel ze svého okolí vnímám, že zaměstnaní vytížení rodiče nemají na své ratolesti dostatek času a co ve výchově a vzdělávání doma zanedbávají, přenášejí na školu a učitele. Tendence typu „jo tys dostal poznámku, že soustavně vyrušuješ! No to já si to s ní půjdu vyříkat“, jsou podle mě nešťastné. Ztráta kantorovy autority u žáka je tak nasnadě. Potkají se rodiče a škola někde uprostřed?