Nejtemnější část roku, období kolem zimního slunovratu, odedávna v našich zeměpisných šířkách vyvolávala strach. Existuje pro to logické vysvětlení, které souvisí s účinky, které na lidský organismus, zejména na psychiku, má nedostatek slunečního svitu a chlad. To byl nejspíše důvod, proč již od pradávných dob se lidé snažili obavu z temnoty zaplašit vírou v příchod naděje a světla. Navzdory tomu však platí, že lidská duše je v době adventní nejzranitelnější, což prokazatelně dokládají statistiky sebevražd.

Tento týden jsme se o tom mohli přesvědčit doslova v přímém televizním přenosu. Otřesný zločin duševně vyšinutého jedince byl umocněn tím, že naši společnost zasáhl hned dvakrát – vraždou sedmi nevinných náhodně vybraných lidí a hlavně výběrem místa činu. Odehrál se tam, kde jsou lidé nejzranitelnější, a kde něco podobného neočekávají,  v nemocnici. Způsob, jakým o tom česká média informovala, následná reakce politiků, pak dle mého názoru zajistí nejen to, že mají o čem psát až do Vánoc, ale inspirují jeho možné duševně vyšinuté následovníky. Přinejmenším v rovině verbálních výhružek (což už se stalo).

Pokud jde o příčiny ostravské tragédie, asi nejpřesněji se o nich vyjádřil pan generál Ándor Šándor ve svém rozhovoru na Parlamentních listech. Důvody hledá v rostoucí míře násilí ve společnosti. Nejvíce je to patrné v nemocnicích, kde jejich personál vidí a zažívá rostoucí míru agresivity v mezilidských vztazích, která se bezprostředně promítá do agresivity pacientů vůči zdravotníkům. Považuje to za důsledek obecně platné kultury zisku, kdy platí jediné kritérium úspěchu – mamon a prachy.

Toto agresivní zhrubnutí společnosti má svůj zrcadlový odraz a zároveň inspiraci ve zhrubnutí politiky. V českých politických diskusích se fackuje, mlátí pěstmi, kope do zadnice (i jinam), podřezává, upaluje, věší či střílí. Zatím převážně jen verbálně, ale historie ukázala, že v politice stoprocentně platí ono biblické: „A slovo tělem učiněno jest“. Fašismus, nacismus a komunismus mají společný jeden moment – u všech třech ideologií se od slovního průjmu veřejného hnusu poměrně rychle přešlo ke skutečnému fyzickému násilí, které nebralo ohledy na nikoho a nic. Evropa pak mezi lety 1914 – 1945 přišla o sto milionů svých obyvatel.