Většina teoretických prací, která se podobnými problémy zabývá, upozorňuje obvyklý důsledek vypořádání se se zdánlivě neřešitelnou situací – civilizace se vrátí na předchozí vývojový stupeň. Systémy, které se projevily jako příliš nákladné a složité, přestanou v krizové situaci fungovat, zhroutí se a zaniknou.

Z tohoto úhlu pohledu představuje koronavirus politickou pandemii, která v přímém přenosu likviduje globální uspořádání světa. Nevím, zda se jí to podaří kvůli následné celosvětové hospodářské krizi také fyzicky, ale politicky zcela jistě. Poprvé je svět konfrontován s tím, že rizika globalizace mohou převýšit její přínos. Naopak, instituce, které se protagonisté snahy o báječný nový svět všemi prostředky snažili zlikvidovat – národní státy – se staly ostrovy záchrany.