Dobré poledne, vážení přátelé,

dnes jsme tady, v den české státnosti. A normálně bychom se tady bavili o našich tisíciletých dějinách. Mluvili bychom o statečnosti našich předků, o tom všem, co se povedlo vybudovat. Ale místo toho jsme tady na demonstranci proti vládě, a má to hlubokou logiku, protože my sice máme stát, ale nemáme státnost. Náš stát je pouhá vytunelovaná schránka, ve které nám nepatří skoro nic. Nepatří nám voda, nepatří nám energie.

Místo armády máme expediční sbor, který bojuje kdesi daleko v zájmu kdo ví koho a nechrání naši vlast. V tomto případě musíme mluvit o tom, proč se to stalo a co se s tím dá udělat. O tom mluvili moji předřečníci poměrně dost.