Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové. Opravdu jenom krátce. Dovolte mi, abych se s vámi podělil o pocit, který jsem měl z jednání výboru pro sociální politiku, který proběhl včera ráno. Já nechci zatěžovat nikoho tím, že ten návrh přišel prostě v půlnoci, že nikdo neměl pořádně čas se s ním seznámit, a že jsme i velmi složitě prostě se k němu mohli vyjadřovat, takže spíše důvěřujeme, že příslušná ministerstva jsou schopny ty zákony napsat dobře.

Nicméně já rád pojmenovávám věci pravými jmény. Proč tady vlastně tento návrh máme? Chceme pomoci zaměstnancům, jejichž zaměstnavatelé se dostali do platební neschopnosti, aby se těmto zaměstnancům mohlo prostřednictvím úřadu práce pomoci a vyplácet jejich mzdy. To je jedna verze.

Ta druhá verze je taková, že 24. 4. letošního roku bylo přijato opatření lex covid justice, podle kterého se nepřihlíží k věřitelskému insolvenčnímu návrhu podaného od 24. dubna do 31. srpna, a kvůli tomuto opatření nemají zaměstnanci nárok vymáhat přes úřady práce dlužné částky. Jinými slovy, my tímto drobným návrhem, který teď projednáváme, napravujeme špatně legislativně připravené zákony nebo zákon, který byl schválen toho 24. dubna letošního roku. To znamená, že jedním covidovým zákonem opravujeme ten předešlý covidový zákon.