Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážení členové vlády, pane premiére, vážené kolegyně a kolegové.

Zazněla tu řada pádných argumentů, proč by dnes měla vláda padnout. Pan premiér je odmítá a do médií vypráví, že nechápe, proč vůbec o nedůvěře vládě hlasujeme, když je vláda tak úspěšná.

Rád vám, pane premiére, prostřednictvím samozřejmě pana předsedajícího, odpovím. Hlasujeme o nedůvěře vládě, protože nám Ústava neumožňuje hlasovat o nedůvěře premiérovi. Představme si na chvíli, že by to ale možné bylo, a jak by to vlastně dopadlo. Důvěru by vám vyslovili vaši vlastní poslanci a komunisté. Dohromady 93 hlasů. Všichni ostatní si přejí, abyste z vlády odešel. Včetně pana předsedy Hamáčka a včetně pana předsedy Okamury. A možná by vás hodili přes palubu i komunisté. Už by se totiž nemohli tvářit, že státotvorně udržují stabilitu vlády, museli by přiznat, že jsou jediní, kdo souhlasí, aby trestně stíhaný člověk byl premiérem České republiky.