Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené dámy a pánové, dovolte mi pár slov k předložené novele rušící e-neschopenku. Musím se přiznat, že jsem za posledních pár měsíců četl mnoho legislativních předloh. Nečekal jsem, vážená paní ministryně, prostřednictvím pana předsedajícího, žádné zázraky, ale při přečtení tohoto návrhu je mi opravdu hodně smutno. Ano, může se to stát. Může se stát, že vláda, nebo i my poslanci máme příliš velké oči a přijmeme změny, jejichž uvedení v život vyžaduje více práce, než je možné odvést ve vymezeném čase. To se samozřejmě může stát. Pak nezbývá nic jiného, než účinnost daných opatření posunout nebo odložit, protože to je lepší varianta, než vystavit úředníky a veřejnost chaosu. Problém ale podle mého názoru nastává, když se z toho stane, nebo stává pravidlo a když se přijímají některé zásadní změny pochybným způsobem, který už dopředu dává tušit, že realizace samotná určitě nedopadne dobře.

Proč to říkám? Ministerstvo práce a sociálních věcí selhalo už dříve, když prosadilo zavedení e-neschopenek spolu se zavedením jednotného informačního systému práce a sociální věcí nestandardní cestou poslaneckého návrhu, což se tady samozřejmě také velmi často děje. Byl to nesporně návrh zpackaný, nedomyšlený a špatně připravený. Nakonec i ta samotná důvodová zpráva, pokud byste si našli čas a přečetli ji, doprovázející tuto aktuální předlohu, neříká nic jiného, že to je nepovedený a nedomyšlený návrh.

Ono to z toho možná příliš nevyplývá, protože důvodová zpráva je psána úřednickým korektním sloganem, takže to na první pohled tolik nevyznívá. Otázkou tak je, zda bylo vůbec možné e-neschopenku připravit zavčas, i kdyby na ní aparát Ministerstva práce a sociálních věcí pracoval dnem i nocí. Bývalá paní ministryně za hnutí ANO, paní ministryně Němcová, každopádně v minulosti usoudila, že nikoliv, a tak raději připravila zrušení celého projektu, což si možná někteří z vás pamatují.