„Vědecká profese je velmi náročná na skloubení pracovního a rodinného života. Musíme se snažit přivést a hlavně udržet více vzdělaných a talentovaných žen ve vědeckém prostředí. Ženy vědkyně představují nevyužitý potenciál,“ upozornil místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Bělobrádek.
Podle statistik Národního kontaktního centra - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR bylo v roce 2014 mezi studenty magisterského stupně VŠ bezmála šedesát procent žen. Mezi doktorandy bylo 44,4 procenta žen. Mezi výzkumníky jsou ale ženy zastoupeny jen 27,2 procenty, ve vedoucích pozicích ve vědě pak pouze 12 procenty. Národní politika výzkumu, vývoj a inovací ČR na léta 2016-2020 proto doporučuje cíl zvýšit do roku 2020 podíl žen ve vědě na 30 procent, což odpovídá průměru EU.
Vláda před rokem také schválila změnu pravidel juniorských grantů Grantové agentury ČR, která umožňuje lepší sladění pracovního a rodinného života vědeckých pracovníků. Byla zrušena maximální věková hranice 35 let pro žadatele o juniorský grant, v podmínkách pro udělení grantu se také začala zohledňovat doba strávená na rodičovské dovolené. Zohlednit genderové hledisko doporučil vicepremiér Bělobrádek také při podávání návrhů na členy předsednictva Grantové a Technologické agentury ČR. Podpora rovnosti žen a mužů ve výzkumu byla nově přidána i do statutu vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
„Věda potřebuje ženy a ženy potřebují podporu, aby se pro toto náročné poslání rozhodly. Proto vítám každý projekt, který ženy motivuje zapojit se víc do veřejného života,“ uvedl vicepremiér Bělobrádek.
Psali jsme:
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
