Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové,

já si myslím, že by bylo dobré tu diskusi vrátit tam, kde bychom ji chtěli mít a kde by měla být. Já bych chtěl pochválit Ministerstvo vnitra a pana ministra za bleskovou reakci a za to, že pokračuje v dobré praxi pomoci tam, kde je potřeba, na bilaterální úrovni. Myslím, že jsme tady mnozí z nás oceňovali to, že naše vláda byla v minulosti schopna reagovat v Severní Makedonii a jsem rád, že v podobném duchu pokračuje i spoluprací při řešení počínající krize v Řecku na řecko-turecké hranici.

Nicméně já jsem jeden z těch, kteří tady zasedali už v minulém volebním období, kdy velké problémy s migrací na hranicích Evropské unie začínaly a tehdy jsem měl tu čest předsedat evropskému výboru stejně jako v tomto volebním období, kde jsme operativně zřídili podvýbor pro migraci a azylovou politiku, který dříve neexistoval. Bylo to vyvoláno urgentní situací při tehdejší migrační krizi. A ten výbor pokračuje bohužel dodnes. My jsme měli všichni dojem, že za jedno volební období se ten problém vyřeší nebo minimálně stabilizuje natolik, aby se výbor pro evropské záležitosti mohl zabývat jinými dalšími palčivými věcmi ve svém odborném podvýboru, ale situace je taková, že v této práci musíme pokračovat nadále.

A právě proto, že už jsem jakýsi pamětník a právě proto, že mám jakousi zkušenost a možná trošku nabubřele řeknu i vědomosti o tom, jak jsme ty věci v minulosti řešili, kde jsme udělali chybu a kde jsme naopak postupovali správně, tak bych vám chtěl několik těchto záležitostí sdělit a možná se z nich všichni společně poučíme.

Na úvod bych chtěl říci, že moje strana KDU-ČSL se migrační krizi věnovala úplně od počátku. Já nechci nikoho kritizovat, ale bylo to určitě v době, kdy celá řada politických stran tento problém nevnímala nebo ho považovala za marginální.