Pane předsedající, dovolte mi, já bych možná trošku netradičně se vaším prostřednictvím nejprve obrátil na vás a chci vám tady veřejně jako nováčkovi poděkovat. Za prvé za to, jak se vlídně snažíte vést zasedání, schůze, a za druhé ještě vzhledem i k některým situacím, které tu vznikly. Chci vám vyjádřit jakousi jako podporu v tom, že neočekávám, že někdo na začátku umí hned všechno a já věřím na proces učení se, jehož součástí jsou chyby. Tak se nenechte některými věcmi jaksi znervóznit. A tímto jsem vám chtěl vyjádřit jakousi lidskou podporu.

Vážené členky, vážení členové vlády, byť teď dost prořídlá místa, vážené kolegyně, vážení kolegové, byť také prořídlá místa, diskuse v rámci žádosti o vyslovení důvěry vládě logicky má vždycky dvě části. Jedna je ta obsahová, když se díváme na to, co si ta vláda vetkla do svého programového prohlášení a pak se také věnujeme tomu, jestli důvěřujeme tomu týmu tak, jak je složen, že ho bude naplňovat.

Trošku mě mrzí, že ovšem to projednávání ve skutečnosti až na nějaké výjimky moc diskuse není, respektive pevně doufám, že třeba na závěr toho bloku rozpravy někteří ministři nebo ministryně vystoupí a ten svůj pohled nám sdělí. Tu diskusi jsme v zásadě zažili z mého pohledu možná včera ve chvíli, kdy se bavilo o ETS2 a až na jeden z mého pohledu nevhodný vstup do té diskuse to byla diskuse poměrně zajímavá.