Bezecný (KDU-ČSL): Bez zásadní transformace prostředí peníze univerzitám nepomohou

30.09.2016 4:29 | Zprávy

V programovacím období 2007-2013 obdržely české university miliardy korun na podporu vzdělávání, výzkumu a vývoje. Výsledkem je další propad v žebříčcích hodnocení kvality. Kde je příčina?

Bezecný (KDU-ČSL): Bez zásadní transformace prostředí peníze univerzitám nepomohou
Foto: KDU-ČSL
Popisek: Logo KDU-ČSL

Kdo čekal, že po masivních dotacích z evropských programů začnou naše nejlepší univerzity atakovat přednější příčky světových žebříčků vzdělávacích institucí, musí být pořádně zklamán. Opak je totiž pravdou. Nikoliv posun nahoru, ale sešup dolů je skutečností.

Univerzity stejně jako další vzdělávací instituce oprávněně dlouhodobě volají po větším objemu finančních zdrojů.  Mají pravdu v tom, že ve srovnání s řadou (zdaleka ne se všemi!) světových institucí je jejich financování nízké, a to se všemi důsledky v podobě kvality lidských zdrojů i špičkového vybavení laboratoří pro vědeckou práci a související vzdělávání.

Otázkou ovšem zůstává jsou-li schopné většího přílivu zdrojů skutečně efektivně využít. Operační programy Evropského strukturálního fondu nabídly a stále ještě nabízejí jedinečnou příležitost alespoň částečně vyrovnat hendikep nedostatku vlastních národních zdrojů. Jak ukázalo ukončené programovací období let 2007-2013, s příležitostí se nedokázal vyrovnat ani poskytovatel (MŠMT) ani příjemce (univerzity, výzkumné instituce). Poskytovatel se dopustil zásadní chyby v tom, že místo napřímení zdrojů na podporu financování projektů vedoucích k excelenci nebo alespoň nadprůměru či jedinečnosti ať již v oblasti vzdělávací nabídky, výzkumného prostředí nebo širšího začlenění univerzit do regionálních aktivit nabídl aktivity zaměřené na kvantitativní ukazatele, jejichž obludnost se nejlépe ukazuje v počtu nově vzniklých výzkumných institucí. Na zelené louce založené výzkumné ústavy nikdy excelence nedosáhnou už jen z toho důvodu, že na to nemáme personální kapacity. Tolik excelentních výzkumných týmů prostě v České republice není. Navíc závazek udržitelnosti projektů zatíží veřejné zdroje na mnoho let dopředu a tak místo podpory těch několika týmů excelence na univerzitách (jak je běžné ve vyspělých zemích) bude muset být financován průměrný a podprůměrný výzkum v nově vybudovaných centrech jen proto, abychom nemuseli vracet dotace. Nehledě na to, že taková politika neodpovídá již dříve vyhlášené vizi směřovat výzkum především na univerzity, je tímto přístupem budováno prostředí, kdy široká mozaika průměrných výzkumných týmů bude bojovat v malém českém rybníce o omezené zdroje finanční i personální. Na zahraniční zdroje si ještě dlouhá léta nesáhneme. Představa, že ve všech podporovaných oblastech výzkumu dosáhneme excelenci nebo se k ní alespoň budeme blížit je stejně naivní jako si myslet, že to bude právě česká posádka, která jako první dobude planety Marsu. Poskytovatel připravil Operační programy zaměřené na splnění kvantitativních ukazatelů (čísla, počty, objemy), které příjemci ve formě tzv. monitorovacích indikátorů plnili a plní bez toho, že by někdo vůbec mohl být schopen posoudit jejich kvalitu, natožpak přínos pro rozvoj instituce nebo dokonce formálně deklarovaný rozvoj regionu. Jistěže se v harampádí zbytečných aktivit našly takové, které znamenaly přínos pro jejich nositele a jeho tým, často však za cenu ostrakizace od ostatních, jejichž zájmem bylo pouze zvýšení osobního komfortu bez jakékoliv vazby na zájem pracoviště nebo univerzity. Dokladem toho je přehršle manažerů a expertů, kteří se po ukončení projektů vytratili jako pára nad hrncem, nebo neziskovky vzniklé jen za účelem „pomoci“ příjemcům s „čerpáním“ přidělených zdrojů.

Podíváme-li se na uveřejněnou tabulku nejlepších univerzit, vidíme, že na vedoucích příčkách zcela jasně dominují univerzity z anglosaských zemí. Bylo by mylné se domnívat, že jediným důvodem je dostupnost zdrojů. Nepochybně jsou na tom všechny finančně lépe než nejen naše české, ale i většina průměrných evropských univerzit. Dostupnost zdrojů je však spojitou nádobou s dosaženou excelencí. Bez dosažené kvality by zdroje mizely stejně rychle jako vodní hladina na jezeře Bajkalu. Dosažení excelence v prioritních oblastech je strategickým cílem těchto institucí. V jeho rámci navzájem spolupracuje většina univerzitních výzkumných týmů (multioborový přístup k řešeným problémům spočívá ve spolupráci s kolegou z protější kanceláře, nikoliv s výzkumníky na Šalamounových ostrovech) dříve, než se obrátí ke spolupráci s dalšími domácími nebo zahraničními institucemi. Dosažená excelence je podmínkou finančního polštáře, který ani zdaleka nezajišťuje pouze státní rozpočet, ale z velké míry se na něm podílí soukromý sektor a jeho zakázky. Pokud by se firmám spolupráce s univerzitou zdála nepraktická nebo těžkopádná, pak si může vybrat řadu institutů nebo univerzitních firem, které nejlepší univerzity pro tento účel zakládají.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Ženíšek: Klaus. Lži prokremelských rohožek

12:16 Ministr Ženíšek: Klaus. Lži prokremelských rohožek

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k tvrzení exprezidenta Klause, že válku na Ukrajině p…