Diskutoval jsem včera s občany, které zajímal můj názor, měla-li by tedy být KDU-ČSL ve vládě vedené Andrejem Babišem nebo nikoliv. Jako obhájce účasti ve vládě se mně pak občané ptali, jak bych tedy sám postupoval.

Vycházím z premisy, že do veřejného života včetně života politického vstupuji především s cílem ovlivnit kvalitu života kolem sebe v souladu s představami, které považuji za nejsprávnější. Jsem-li u zelených, chci především obhajovat principy ochrany životního prostředí, které stavím nade vše ostatní. Jsem-li u ODS, měla by moje priorita spočívat třeba v zlepšení podmínek pro podnikání a zvýšení odpovědnosti jednotlivce na úkor pečovatelské funkce státu. Jsem-li u KDU-ČSL, pak by mým východiskem měla být svoboda občana samoregulovaná základními morálními principy  křesťansko-židovské civilizace s výrazným prvkem solidarity silných se slabšími. Od takové a podobné ideologie se pak bude odvíjet postoj ke všem zásadním otázkám politiky, hospodářství nebo kultury.

Abych mohl své vize a představy naplnit, musím k tomu mít pravomoci, jež jsou mi dány pouze účastí ve výkonné moci. Ne každý je připraven nebo ne každý má ambice být ve vládě. Mohou být strany nebo politici, jímž prostě stačí být součástí parlamentu, využívat příliš nabobtnalých výhod svého členství a svými postoji jen podrývat autoritu vlády a torpedovat jakékoliv její snahy. Kolik je takových z desítek uskupení usilujících o parlamentní křesla, o tom nechť si případný čtenář udělá úsudek sám.

Ne všichni zvolení mohou samozřejmě vládnout. Volby rozdělí uchazeče na ty šťastné, kteří budou ve vládě a budou moci plnit svůj program, a ty, kterým nezbývá než se spokojit s opozičními křesly a zkoušet blokovat všechna opatření, jež by jejich elektorátu nemusela vyhovovat. Víme však, že cílem převážné většiny zájemců, kteří kandidují, je vládnout a tvořit a dělají pro to vše možné a někdy i nemožné. Pamatujeme na opoziční smlouvu, pamatujeme na vyšachování nejsilnější partaje a vytvoření vlády bez ní a na celou řadu jiných rozložení sil jako výsledku úsilí stran o podíl na moci. Kraje a města nabízí takových šarád přehršle.