Zatímco naše politická scéna se naštěstí ustálila pouze na podobě slovních štěků, hlášek, mlžení a myšlenkových a programových zákopů, politická scéna v Zimbabwe ožívá s daleko větší razancí.

Na příští rok jsou plánovány parlamentní volby a zdá se, že politici se již nemohou dočkat. Jedná-li se o nestandardní začátek předvolební kampaně nebo o skutečný mocenský zvrat se dozvíme v nejbližší budoucnosti. V každém případě je jisté, že souboj o následnictví po diktátorovi Mugabem začal pěkně zostra.

První krok učinil současný devadesátitříletý diktátor. Patrně se shlédnul  následnických režimech syrského nebo severokorejského typu a jeho hlavním přáním bylo, aby vedení státu zůstalo v rodině. Jeho favoritkou tak je o čtyřicet let mladší manželka Grace. Aby jí uvolnil cestu, sesadil z funkce viceprezidenta svého bývalého spojence, dnes hlavního protikandidáta v rámci vládnoucí strany ZANU-PF, Emmersona Mnangagwu. Prý připravoval puč. Mnangagwa však není žádná bezvýznamná figurka, jde o veterána bojů za nezávislost a odstranění vlády bílé menšiny kterého podporuje jak současné vedení armády, tak i Svaz válečných veteránů. A těm se představa Mugabeho ženy v čele „jejich“ státu ani trochu nezamlouvá

Výsledkem jsou tanky v ulicích hlavního města, obsazení strategických bodů armádou a domácí vězení pro prezidenta i jeho ženu.