Navržený postup prodloužení smlouvy formou jednacího řízení bez uveřejnění bude tedy velmi složité obhájit.  Není náhodou, že ministerstvo dopravy nyní neargumentuje časovou tísní. Ví, že ji samo způsobilo, když od posledních voleb nebylo ani při dvou ministrech schopno připravit neodsouzeníhodnou soutěž na poskytovatele výběru mýta, či se alespoň domluvit se stávajícím poskytovatelem na přechodném období, než se realizuje výběr nového strážce mýtných bran.

Odvolávat se na technologickou jedinečnost zakázky vidím jako poslední SOS Dana Ťoka. Nemůže to ale obstát v konfrontaci s veřejně deklarovanými nabídkami od dalších společností, které výběr mýta velmi obdobně zajišťují v jiných evropských zemích. Stav exkluzivity vytvořila, či spíše svou nečinností zavinila řada ministrů dopravy, jejichž obrazy lze nalézt na schodišti vedoucímu ke kanceláři současného ministra. Ani jeho nelze z výčtu vyjmout.

Technologická jedinečnost stávajícího poskytovatele tkví bohužel pouze v tom, že do konce smlouvy zbývá šest měsíců a frekventanti budovy nad „Husákovým tichem“ nebudou schopni výběr nového systému či poskytovatele vypsat, natož rozjet a dokončit.