Mnozí političtí komentátoři a glosátoři a zejména někteří politici se snaží výsledky říjnových parlamentních voleb interpretovat tak, že bezmála polovina voličů si takovou změnu přeje. To je sice jednoduché, avšak o to unáhlenější tvrzení. Převážná většina občanů České republiky si nic takového nepřeje. Spíše jsou jim postupně jednotlivé kroky a výsledky těch kroků předkládány jako danosti, se kterými se nedá nic dělat.

Je to takový politický tanec, krok sun krok, kdy se za jedno hned přisune druhé, bez kterého by to první údajně nemohlo být kompletní. Třeba k ekonomickým zájmům České republiky v lidové Číně se hned přidá nezbytnost pochválit lidovým Číňanům jejich režim a soudruhovi prezidentovi Si Ťin-pchingovi a celé té jeho rudé pandě uspořádat maršparádu Prahou, při které dostane pár nespokojených Čechů přes držku. No a celé se to nakonec postaví tak, že si to zasloužili, protože málem způsobili kolaps zahraničního obchodu. Podobné je to ve vztahu k Bruselu a k Moskvě. A obdobné je to i na vnitrostátní úrovni: Vytvoří se zdání ohrožení – a přijme se předem připravené řešení, které má ale ve skutečnosti úplně jiný význam. Okamura s uprchlíky válčil hlavně proto, aby mu na soukromém účtu přistálo pár desítek milionů za získané hlasy a mandáty. Vyhrál to úplně. Dnes na každého jednotlivého uprchlíka v České republice připadají asi dva poslanci SPD.

Nicméně některé kroky, které učiníme prostřednictvím naší vlády, nevedou pouze k prachsprostému nakrmení svých příbuzných, kamarádů a ostatní spřátelené politické zvěře, ale mohou dlouhodobě či dokonce fatálně poškodit zájmy České republiky jako takové. Takového jednání se dopustil ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který svým rozhodnutím o propuštění agentů libanonské vojenské rozvědky Alího Fajáda a Chalída El Marábího těžce poškodil Českou republiku u našich spojenců. Pan ministr použil tu krok sun krok metodu, že propuštěním dvou Libanonců zachránil pět Čechů. Ve skutečnosti tímto způsobem pouze zakryl zpackanou akci českých vojenských zpravodajců, kteří pod ministerským dohledem Martina Stropnického naprosto selhali, když poslali pětici podivínů a dobrodruhů do libanonského zajetí. Hizballáh, teroristická organizace, která ve skutečnosti libanonskou zpravodajskou službu ovládá, si doslova namazal na chleba české tajtrlíky.