Článek byl převzat z Profilu Mgr. Libor Bláha, MBA - Na Ukrajině oslavují vrahy našich předků

Ptáte se, co má společného současné tolik sledované pohnuté dění na Ukrajině s Českou republikou a také mým rodným Vyškovem a jeho okolím? Mnohé! Pojítkem jsou naši krajané z řad Volyňských Čechů, žijících mezi ukrajinskými řekami Pripjať a Západní Bug, kteří se významně podíleli na vzniku československých jednotek na Východě během druhé světové války. Někteří v jejich uniformách položili životy v boji proti nacistům, další se jako čs. vojáci vrátili koncem války do své staré vlasti. Reemigrace pokračovala i v poválečných letech. Největší část Volyňských Čechů zamířila na Žatecko a Podbořansko, další našli své domovy také na Moravě – například na Šumpersku, Mikulovsku a Znojemsku, ale i Vyškovsku.

Ve Vyškově a jeho okolí žije velké množství Volyňských Čechů a jejich potomků, mezi které se řadím i já, proto považuji za důležité vyjádřit se k již 3 roky starému zákonu, který navrhla ukrajinská vláda, následně ukrajinský parlament schválil a 24.12. 2018 tehdejší ukrajinský prezident podepsal. Tato právní norma řadí mezi válečné veterány tzv. banderovce, tedy členy Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a jejího vojenského křídla Ukrajinské povstalecké armády (UPA).

Z osobních svědectví i historických pramenů víme, že Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), zvaná dle svého vůdce Stepana Bandery  „banderovci“, bojovala za samostatnou Ukrajinu, což by samo o sobě nemuselo být nic odsouzeníhodného. Jejich metody však nebyly, tak jak je i současná ukrajinská vláda prezentuje, politické či demokratické, ale nanejvýš zločinecké, kruté a zavrženíhodné.