Děkuji, pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, paní senátorko. V Mexiku se po fotbalovém utkání říká: Hráli jsme to nejlíp, ale prohráli jsme jako vždycky. A abych citoval někoho možná z politiky, někoho nám bližšího, tak bych ocitoval Viktora Stěpanoviče Černomyrdina, který říkal: Snažili jsme se udělat to nejlíp, ale dopadlo to jako vždycky.

Jsem přesvědčen, že Ministerstvo pro místní rozvoj bylo vedeno bohulibou snahou a že jeho úředníci odvedli maximum a maximálně kvalitní práci. Potud je všechno v pořádku. Potíž je, že než zákon doputoval do Senátu a než nám doputoval zpátky, prošel takovým procesem, že už to není ten původní stavební zákon, jaký byl na začátku. Měl řadu věcí zrychlit, ulehčit. Jsem velmi přesvědčen o tom, že ve finále se tak nestane, pokud takovýhle zákon v tomhle znění schválíme.

Paní senátorka připomněla celou řadu věcí, kterou se zabýval Senát. Konec konců, ta debata tam trvala přes osm hodin. Měl jsem příležitost část té debaty slyšet, protože jsem v Senátu čekal na vlastní řeč k jinému zákonu. A rád bych dodal, že pokud se někdo z vás rozhoduje mezi verzí sněmovní a verzí senátní, rád bych mu doporučil verzi Senátu.