Jeden z problémů současného školství spočívá v tom, že jsou do základních škol živelně nabírány děti, které se právě nachází na území České republiky a jsou příslušného věku, aniž by se víc zkoumalo jejich porozumění češtině a schopnost ji používat (když nebereme v úvahu školy, kde se nevyučuje v češtině). Až následně, během docházky, se řeší, co s tím. To vyvolává velkou řadu problémů a na řadě míst znemožňuje je něco užitečného naučit odpovídajícím způsobem, snižuje to dosahované výsledky.
Je jasné, že je třeba pracovat s tím, jakou populaci máme pro vzdělávání k dispozici. Kromě dětí s českou matkou a otcem zde máme mnoho dětí se smíšený původem vychovávané bilingvně, což často snižuje jejich zvládnutí češtiny. Dále jsou zde děti cizinců ať již narozených v ČR nebo zahraničí. I když chodí do české mateřské školy ne vždy je jejich úroveň znalosti češtiny odpovídající potřebám vyučování. To snižuje i jejich schopnosti prospívat v jiných předmětech. A ztěžuje to výuku i pro jejich spolužáky.
Návrh opatření:
Měla by být zavedena lepší podpůrná opatření pro zvládání češtiny, tedy jazyka ve kterém se vyučuje většina předmětů na ZŠ. Měli by k ní mít přístup nejen cizinci ale i bilingvní děti (ty podle doporučení třídního učitele a ředitele školy).
Mohou to být i kurzy on-line pro úsporu času, respektive dát dětem a jejich rodičů na výběr.
Intenzivní kurzy pro děti cizinců, které vůbec nemluví česky, by měly být zakončené jednoduchou zkouškou (aby základním způsobem rozuměly a uměly si říct aktivně základní záležitosti ohledně školy a komunikace s učiteli a spolužáky). Tyto kurzy by měly mít sjednocený obsah, tj. nezbytné minimum (Např. umět říct: Dobrý den, Na shledanou, Prosím, základní sada užitečných vět, ovládat základních 20 sloves - to je velmi podstatné, cca 60 podstatných jmen, 10 přídavných jmen plus pojmenování základních barev, 15 zájmen, toto aktivně. Samozřejmě širší okruh slov a vět pasivně. Základní gramatické jevy, tj. tvorba jednoduchých vět se slovesem, základní přítomný budoucí a minulý čas. Základní číslovky. To by mělo být nezbytné minimum pro nástup na základní školu.). Ideální forma jsou dopolední intenzívní kurzy s fyzickou přítomností dítěte.
A následně pokračovací kurzy on-line nebo s fyzickou přítomností dle výběru žáka a rodičů opět s občasným testem, už méně náročné, ale pomáhající s učivem.
V současné době existují adaptačně-integrační kurzy pro cizince, ale tato povinnost se nevztahuje na osoby mladší 15 let ZDE.
Nicméně i mladší osobám bývají nabízeny podobné programy. Jejich nevýhodou je, že děti už nastupují rovnou do školy aniž ještě umí česky. A že jsou ty kurzy často v nevyhovujících časech, děti přetěžují (mají je navíc ke školní docházce), navíc tam často chodí společně s dospělými cizinci, což nemusí být právě bezpečné. V případě intenzivní výuky češtiny by stačil kratší čas. Ke zvážení zapojení základních škol (resp. propojení více škol v dané regionu), šlo by k této výuce např. uvolnit učebnu v odpolední hodině. Kromě problémů s inkluzí je třeba si přiznat, že i jazykové schopnosti dětí ovlivňují jejich úspěch ve škole a také úspěch jejich spolužáků. Jiné části světa nás začínají předbíhat, není čas na zaostávání.
Vladimíra Bondarenková
JUDr. Vladimíra Bondarenková, D.E.A., MBA
Psali jsme:
Článek byl převzat z Profilu JUDr. Vladimíra Bondarenková, D.E.A., MBA
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
