Po vedrech se spustily silné lijáky. Dokáže vyprahlá půda v Česku pojmout tolik vody?

Nedostatek srážek byl v uplynulých měsících opravdu značný, v některých lokalitách šlo o méně než 100 až 150 litrů na metr čtvereční oproti normálu. Doplnění půdní vody i zásobáren podzemních vod bude určitě dlouhodobý proces, který ovlivňuje řada faktorů. Pedologové vědí, že hluboké černozemě či hnědozemě mohou zadržet až 340 litrů na metr čtvereční. To je opravdu pozoruhodná schopnost půdy zadržovat vodu, ale toto množství může být negativně ovlivněno poškozením – degradací půd, jako jsou například eroze, její utužení těžkou mechanizací, ztráta organické hmoty a podobně. Stav zásob vody v půdě ovlivňuje i intenzita dešťů, při přívalových srážkách se zrychlí odtok z krajiny, zvláště na svažitých pozemcích, a spolu s erozními smyvy může způsobit spoustu problémů. U některých půd můžeme zaznamenat naproti tomu vodoodpudivost, kdy se i při nedostatku vody tato hůře vsakuje a z krajiny odtéká. Se všemi uvedenými faktory je pak nutné počítat při bilancích vody v půdě a krajině.

Kde podle vás hrozí s absorpcí takto prudkých srážek největší potíže?

Máte-li namysli problémy s infiltrací vody, což je schopnost půdy srážky pojmout, jasně se jedná o půdy svažité a utužené. Absorpci srážek nepomáhá trend posledních let, kdy pozorujeme delší epizody sucha často zakončené přívalovými srážkami. Žijeme v době narůstajících extrémů.

Myslel jsem spíše, v jakých oblastech ČR. Máte vy, jako odborníci, k dispozici nějakou mapu, která by hodnotila území ohrožená suchem? Mění se to v posledních letech?