Borka (KSČM): Vyvstává zde řada otázek a zároveň i pochybností

14.03.2017 19:15 | Zprávy
autor: PV

Projev na 55. schůzi sněmovny 14. března 2017 k Vládnímu návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o statusu veřejné prospěšnosti):

Borka (KSČM): Vyvstává zde řada otázek a zároveň i pochybností
Foto: kscm.cz
Popisek: KSČM - logo

Dovolte, abych se vyjádřil k vládnímu návrhu zákona a okomentoval některé sporné věci, které jsou v něm uvedeny. Vládní návrh zákona stanoví podmínky, při jejichž splnění má veřejně prospěšná osoba ve smyslu ustanovení § 146 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti. Návrh má naplnit ustanovení § 147 občanského zákoníku, které jeho existenci předvídá. Zákon by měl přispět k možnostem zlepšení vnímání a zvýšení důvěry k neziskovému sektoru. Zvolené řešení počítá s tím, že soudní soustava je schopná zajistit provedené navrhované úpravy již za současného stavu. Zvýšení atraktivity české právní úpravy a českých právních forem právnických osob k realizaci veřejně prospěšných aktivit. Návrh umožní zjednodušit pohled na český neziskový sektor i z hlediska zahraničních soukromoprávních a veřejnoprávních dárců a jiných podporovatelů. Status veřejné prospěšnosti v tomto ohledu může sehrát úlohu průkazu, že je určitá právnická osoba skutečně veřejně prospěšná. Tolik tedy k záměru předkladatele.

Při podrobnějším prostudování předmětného návrhu však vyvstává řada otázek a zároveň i pochybností. Zdá se, že cílem zákona je pravděpodobně očistit či zlegalizovat i problematické společnosti nebo jejich části, případně zlegalizovat jejich příjmy. Sporné je i zaměření některých případných veřejně prospěšných společností. Podle mého názoru je třeba vyřešit několik zásadních věcí.

Za prvé v § 3 hovoříme o odnětí statusu, resp. o opětovném udělení statusu veřejné prospěšnosti, pokud byl odňat. Zákon však neřeší důvody, proč byl odňat. Například pokud budou prány peníze přes veřejnou společnost, proč jí znovu udělit status. Je tady důvod? V návrhu zákona je sice napsáno, že může být udělen, ale mělo by to být rovnou vyloučeno, stejně tak u fyzické osoby, která figurovala jako statutární orgán.

Dalším sporným okamžikem je § 5, který hovoří o přečinech proti obecnému blahu. Jistě v diskusi, která bude probíhat ve výborech, by se slušelo, aby předkladatel toto pregnantně vysvětlil, o jaké přečiny se v tomto případě jedná.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Adéla Šípová byl položen dotaz

Migrační pakt

Mě by spíš zajímalo, jak řeší migrační pakt nebo cokoliv/kdokoliv to, aby se sem nelegální migranti vůbec nedostávali? K čemu je takové poloviční řešení, že je sem necháme přicestovat a pak budeme řešit, jak je vrátit nebo co s nimi? A když ten pakt tak hájíte, vy souhlasíte i s tou povinnou solidar...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdechovský (KDU-ČSL): Klasická Babišova oj*bávka, jako celá jeho kariéra

14:12 Zdechovský (KDU-ČSL): Klasická Babišova oj*bávka, jako celá jeho kariéra

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k Babišově střetu zájmů.