Divadlo, místo, kde se denně odehrávají komedie i tragédie. Místo, které je ze své podstaty nabito emocemi. Za normálních okolností se ovšem komedie i tragédie odehrávají především na jevišti a emoce odeznívají po posledním spadnutí opony. V opavském divadle se příchodem ředitele Karla Drgáče rozehrála podivná tragikomedie, která dalece jeviště přesahuje a výsledkem jsou protesty zaměstnanců i veřejné petice volající po jeho odvolání.

Slezské divadlo Opava je příspěvkovou organizací města ukrajující z městského rozpočtu významnou část ve výši téměř 70 milionů korun ročně. Opava je v celé republice nejmenším městem vlastnící dvousouborové divadlo (činohru a operu) včetně několika členů baletu. S železnou pravidelností se s každou novou politickou garniturou tato kulturní instituce dostává na přetřes. S železnou pravidelností se střetne zájem umělců své kulturní konání rozšiřovat se snahou vedení radnice ušetřit. Jsem zastupitelkou od roku 2006. V té době vrcholil skandál s  osmimilionovým dluhem divadla, který vznikal v průběhu působení ředitelky Sylvy Gapkové (paradoxně původní profesí auditorky) do jejího odchodu v roce 2005. Radou města v čele s primátorem Stanjurou (ODS) byl na podzim 2006 jmenován ředitelem dirigent Pavol Tužínský, aby byl stejnou radou do půl roku odvolán. Na zastupitelstvu proběhly emotivní výstupy těch, kterým na divadlu záleželo. Důvody odvolání pana Tužínského nebyly nikdy zveřejněny. Do funkce ředitele byl jmenován bývalý bankéř Jindřich Pasker. I jeho rychlé jmenování bylo v kuloárech hojně diskutováno, ale zůstal ve funkci. Pod vedením primátora Stanjury získalo město dotaci z evropských fondů ve výši mnoha desítek milionů korun na modernizaci technického zázemí divadla.

Po změně vedení radnice v roce 2010 byl revidován způsob vedení divadla i výše dotace města. V rámci snahy umořit zděděné dluhy města, dosahující půlmiliardové částky byl logicky vyvinut tlak i na rozpočet divadla. Příspěvek města se snížil oproti požadavku o 3 miliony na 68 miliónů korun ročně za cenu redukce počtu zaměstnanců. Odejít museli především ti, kteří byli placeni za plný úvazek a vytěžováni jen na několik hodin týdně anebo ti, kteří byli zaměstnanci divadla, avšak přes své další činnosti neměli na práci pro divadlo čas a tu pak museli dělat jiní. To byl i případ dirigenta Damiana Binettiho, který pobýval častěji na Maltě, než v Opavě. Přestože bylo vše vykomunikováno a připraveno s odbory, protestovalo se. A na zastupitelstvu byla řada emotivních vystoupení i z řad zástupců divadla, především operních pěvců, kteří sbírali podpisy pod petici za navýšení financí pro divadlo. Naše tehdejší koalice (SOS pro Opavu a ČSSD) tlaku odolala, finance jsme nenavýšili, ale také žádná z politických stran neměla zájem divadlo rušit či omezit jeho provoz. Mnoho tehdejších zastupitelů divadlo navštěvovalo a jeho činnost sledovalo.