Dobrý den. Tak vidíte 50 lidí na Slovácko-slovenském pomezí a kvůli tomu pan ministr je ochoten sem přijít, ale 50 lidí záchranářů českých lidí, kteří tady se rozdávají celý svůj život, tak pro to není ochoten tady diskutovat nikdo. A tak, promiňte, dobrý den, já jsem se ještě jednou vás chtěl jaksi vás přivítat na dnešní schůzi. 

A zároveň vám říct, že jsem strašně hrdý na to, že jsem záchranář. Dokonce jsem i teď hrdý na to, že jsem poslanec, protože můžu zastupovat záchranáře tady ve sněmovně. Takovou sortu lidí, kteří jsou takoví srdcaři a rozdají se a tady na ně každý kašle. No proč? No tak oni jsou krajští. Oni to nejsou státní hasiči ani státní policie, které by měl hájit pan ministr, ony to jsou krajské organizace. Nicméně vy všichni, kdo jste tu byli minulé volební období, vy jste si to uvědomili. A já bych hrozně rád, abyste si to uvědomili i dneska.

Je to přesně deset let, kdy tady vznikla metanolová aféra. Zatímco při povodních, když jsem tu minule vystupoval, to bylo dvacet let od povodní, kde záchranáři pracovali a rozdali se, tak teď je to deset let od metanolové aféry. Tehdy zemřelo řeknete jenom 17 lidí, tady zemřelo téměř 50 lidí a 90 z nich má těžké problémy. Kyselina mravenčí nemůžu, jsou slepí, poškozená játra. O ně všechny se někdo musel v té tíživé situaci starat. A to byli právě záchranáři. Byli tam policajti, hasiči a záchranáři. A já tedy znovu za vámi jdu, kolegyně, kolegové, ztraťte trochu času se svého, abyste mi umožnili dnes zařadit bod, který se bude těmi záchranáři zabývat.