Výhody „před“ i „po“
Na takových postech bylo možné uzavírat kšefty nevýhodné pro komunistický stát a získat za to od protistrany na naše poměry astronomické odměny. Těchto možností si byl tehdejší aparát, navenek „sloužící lidu“, dobře vědom, a tak se na důležitých místech zahraničního obchodu téměř zákonitě objevují rodinní příslušníci pohlavárů režimu, a zhusta také špičkoví, straně (KSČ) stejně silně oddaní pracovníci státní bezpečnosti, k vzájemnému hlídání – tedy pokud v této nechvalné organizaci obchodníci „jako by na vedlejšák“ přímo nepůsobili...
Nebylo tedy žádnou zvláštností, že mnozí podlehli vábení peněz a ty následně schovali na konta u zahraničních bank na „Západě“, ke kterým měli z důvodu svého zaměstnání přístup. Dá se předpokládat, že takto generované prostředky byly zajímavé i pro „hlídače“, takže afér v této oblasti mnoho nevznikalo.
Praxe komunistického režimu vedla také k mírnější, tím i méně zřetelné, formě vzniku personálních kartelů vlivných lidí propojujících zejména významné části výrobní sféry a obchodu s peněžním systémem. Tyto konexe nabyly důležitosti v průběhu privatizace majetku státu po roce 1989, zvýhodnily tak nomenklaturní kádry před jinými v přístupu k „našetřeným zdrojům“ a úvěrům. Tedy přesně tak, jak předpokládaly scénáře vypracované Státní bezpečností na základě hrozeb ze změny vybudovaného systému, které tyto struktury pocítily zejména v roce 1968.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: konzervativnilisty.cz




