Řada lékařů, zejména dříve narozených, vyhrožuje, že kvůli zavedení e-receptů bude nucena ukončit svou praxi, Česká lékařská komora žádá, aby nová Poslanecká sněmovna co nejdříve zvážila odklad zákona, a její předseda Milan Kubek chce podat kvůli povinnému elektronickému předepisování léků trestní oznámení na neznámého pachatele.

Samozřejmě, že je třeba vyřešit některé technické problémy a nedostatky, přesto jsem přesvědčen, že zavedení elektronické preskripce, kterou již používají tisíce lékařů, je dobrá věc pro lékaře i pacienty.

E-recepty odhalí duplicity v lécích

Jednou z funkcí elektronického receptu by mělo být vytvoření lékového záznamu pacienta. Přístup do záznamu, v němž by byly evidovány předepsané léky, by měl pacient a mohl by ho povolit i lékaři. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) si od této funkce slibuje možnost odhalení duplicit předepsaných léků (v případě, že pacient navštíví více lékařů a nechá si u nich předepsat stejný medikament) či kontroly nežádoucího vzájemného působení léčiv.

SÚKL požaduje vstup do základních registrů pro jednoznačné ztotožnění pacienta. Je to jediný důvod. Chce vědět, že Adam Novák, který je ošetřován u konkrétního lékaře, je skutečně Adam Novák, a v tom případě garantuje jeho správný a plný lékový záznam. Ústav odmítl kritiku, že tím získá přístup k citlivým informacím, kdo se na jaké onemocnění léčí.Tuto úlohu ale nemůže SÚKL plnit bez změny legislativy. Proto poslanci sněmovního zdravotnického výboru dali v květnu zelenou návrhu zákona o elektronické identifikaci. Doporučili přitom – a posléze se k nim přidaly senátní výbory – také přijetí dvou pozměňovacích návrhů souvisejících zákonů. Jeden z nich umožňuje vstup do základních registrů Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, druhý národnímu kontaktnímu místu pro výměnu zdravotnické dokumentace s evropskými státy, členy EU. Senát návrhy schválil.

Zvýšené výdaje lékařů nejsou relevantním argumentem

Část lékařů s povinným zavedením elektronické preskripce nesouhlasí. Tvrdí, že to pro ně bude znamenat výdaje navíc. Argumentují i tím, že především pro starší lékaře, kteří nemají počítač, to bude důvodem odchodu do penze. Tuto argumentaci považuji za nesmyslnou – vícero praktiků mi potvrdilo, že nikdo do důchodu nepůjde. Nadto Ministerstvo zdravotnictví chce těmto lékařům náklady navíc, které odhaduje na zhruba 4000 korun ročně, kompenzovat v úhradové vyhlášce. Lékaře včetně zubních navíc nemine v březnu 2018 povinnost zapojit se do EET- elektronické evidence tržeb – takže internetový přípoj stejně budou muset mít.Nejen v médiích proběhla informace, že asi 99 % praktických lékařů počítač již má. Jak jinak by mohli účtovat pojišťovnám, které přijímají jen elektronické vyúčtování? Další nesmyslný argument odpůrců elektronizace zdravotnictví. A je zajímavé, že e-neschopenky nikdo nezmiňuje.

Elektronické recepty v Česku nejsou ničím novým, zákon je zavedl už v roce 2007, zatím byly dobrovolné. Do systému se už zapojila většina lékáren, téměř 2200 zdravotnických zařízení a asi 12 tisíc ze zhruba 30 tisíc lékařů, kteří o to požádali. Lékařů je celkem asi 43 tisíc. Denně je předepsáno cca 22 tis. e-receptů.Nový systém pro elektronické recepty na léky za 14,68 milionu korun bez DPH v současnosti vytváří firma Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft), která loni vyhrála výběrové řízení.