Jako důkaz Vám přikládám článek, který jsem publikovala na Pravém břehu, a ani s odstupem 1 roku a 3 měsíců bych na něm nezměnila jediné slovo. Nezměknul mi mozek, jak píše jeden novinář, a v té době ani Úsvit ještě nespatřil svit Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Minulý pátek, v okamžiku, kdy Paříž byla na nohou a 80.000 policistů honilo několik vrahů novinářů a lidí, kteří si šli jenom nakoupit, jsem se dozvěděla o tom, že spolek IVČRN chce pod vlivem těchto událostí uspořádat demonstraci a pietní akci s tímto cílem: „Seznámíme veřejnost s naším pohledem na Islám a jeho expanzi v Evropě, pojmenujeme rizika pro Českou republiku a vzneseme legislativní a bezpečnostní požadavky, jejichž přijetí islamizaci naší země zabrání,“ uvedli v oficiálním prohlášení pořadatelé.

„Organizátoři chtějí před Pražským hradem uctít i památku nedávných obětí teroristických útoků v Paříži,“ tolik citace z pozvánky. Lze jí dohledat a moje slova si ověřit. Demonstrace byla povolená příslušnými orgány státní správy, spolek má řádný souhlas s činností od Ministerstva vnitra, není na žádném „indexu“, byť i já uznávám, že některé jejich výroky v kyberprostoru mohou vyvolávat debatu. Jako politička zcela odmítám „doporučení“ od jiných politických subjektů, kam smím, nebo nesmím jako poslankyně a členka výboru pro obranu a bezpečnost chodit! Je s podivem, že „nevhodnost“ mojí účasti na demonstraci, svolané v souladu se všemi právními předpisy, odsuzují politici, kteří se tak rádi zaříkávají absolutní svobodou projevu a občanská společnost je pro ně živou půdou demokracie. Všichni jsou Charlie…..ale vocamcať pocamcať. Vídáme je v prvních řadách při výročích Sametové revoluce, pálí svíčky, nosí květiny a děkují mimo jiné za to, že už se za svobodu názorů, ani za dlouhé vlasy nikdo nešikanuje, nebije, nezavírá, nikdo se neoznačuje jako „nepřizpůsobivý živel, rozvraceč socialistického zřízení, vyšinutý jedinec…“ Ale ouhá, bohužel, ti stejní milovníci svobody projevu, se nyní postaví v jednom šiku na druhou stranu barikády a omarkují 1.000 lidí, kteří přijdou „občansky“ projevit obavy z budoucího vývoje naší země i Evropy, za partičku extremistů, nácků, nacionalistů, kterých se štítí a šokuje je, když demokraticky zvolený politik, člen zákonodárného sboru, zaměřující se na oblast bezpečnosti a obranu našeho státu, mezi ně přijde a chce je poslouchat, diskutovat a hledat řešení.