Vážení přátelé, ve Žďáře se sešlo na oslavách 17.listopadu mým neodborným odhadem asi 200lidí, odhalili jsme pamětní desku, hořely svíčky, děti měly lampiony, trubači troubili a řečníci se projevili, já taky, tak vám to dodatečně předkládám...

Dámy a pánové, hezký večer, 

Když jsme se v 17 listopadu loňského roku sešli, abychom si připomněli, že svoboda a demokracie rozhodně není samozřejmost, že my za ní vděčíme mnoha lidem, kteří se pro nás obětovali. Setkali jsme se tady, u bysty pan presidenta Masaryka. Je to vhodné a přiléhavé, vždyť on je symbolem doby, kdy vznikla první demokratická společnost v našich zemích- československá republika. Ovšem události novodobější historie, 17. listopadu roku 1939 a 1989, které si dnes připomínáme jako státní svátek Dne boje za svobodu a demokracii, neměli doposud v našem městě žádnou, byť symbolickou připomínku. Slíbily jsme si, že za rok, tomu bude jinak, i když a sice až 27 let od pádu totalitního režimu, tak přece a jsem tomu rád. 

Ta blízkost, a přísný pohled pana profesora Masaryka je více než symbolická a jeho odkaz by vydal na mnoho seminářů, ale dovolte mi při této sváteční příležitosti jenom krátkou poněkud idealistickou osobní poznámku. 

Od 30. března 1920 zdobí standardu presidenta republiky na Pražském Hradě heslo Pravda vítězí. Podle dobových pramenů byly inspirací dopisy mistra Jana Husa, který roku 1413 psal Janovi z Rejštejna a léta páně 1415 vedení pražské university, že pravda vítězí nade vším.