Souhrnně řečeno je to nevhodně nastavený proces specifikací, následného "zúřadování" Ministerstvem a procesem výroby. Pokud nad celým procesem - tedy včetně tvorby specifikace od vojáků - nebude mít kontinuální dohled odborná autorita, vybavená i potřebnou kompetencí, pak budou nastávat nejen obdobné případy, kdy armáda dostane nakonec něco jiného než chtěla, nebo dostane to co chtěla (ale co nebylo úplně šťastně nadefinováno s přihlédnutím k celé řadě dalších parametrů a možností), nebo dostane to co chtěla, ale v době kdy to dostane půjde již o reálně (morálně) zastaralou technologii.

Mimochodem je to i důsledek - dle mého názoru - zcela nedostatečného financování vědy, výzkumu a vývoje (lenost byrokracie + rozličná legislativní "podpora" + "vidle" ze strany evropské konkurence/trochu jako RVHP). Spoléhat se na světlo na konci tunelu prostřednictvím projektu PESCO není také úplně taková "paráda" jak se obecně prezentuje.

Na oblast vědy, výzkumu a vývoje v oblasti obrany a bezpečnosti je v ČR vynakládáno cca něco přes jednu miliardu (z"balíku" představujícího cca 35 miliard na vědu a výzkum/GAČR, TAČR...), což je doslova směšné. Neobstojí argument, že vojáci a ministerstvo vlastně neví, dlouhodobě, co mají vojenské výzkumné kapacity (státní podniky) "vyvíjet a zkoumat"! Izrael, jako inovační velmoc, využívá na stejné účely cca 60-70 procent financí z "balíku" na vědu a výzkum a tyto prostředky se díky efektivní proexportní politice bohatě vrací, nejen, zpětně i na financování obrany - nemluvě o zcela ojedinělém know-how, patentech, zbrojní výrobě a nevyčíslitelném synergickém efektu pro celou ekonomiku - proto jsou tam kde jsou (a je stát který nám je v lecčems podobný, velikostí, počtem obyvatel, jenom to mají mnohem složitější).