Souhlasím s tím, že je potřeba s naším postojem k planetě, přírodě, spotřebě a životu něco udělat. A dokonce souhlasím s tím, že je správná doba se tím začít zabývat právě teď.

S ohledem na výše uvedené důvody jsem schopen a ochoten se intenzivně zabývat tím, jak naší planetě pomoci. Tím zabývat mám na mysli konkrétní kroky a akce vedoucí ke zmírnění následků naší činnosti na této planetě. Konkrétně např. zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, investovat do výzkumu nových zdrojů energie, do zvýšení účinnosti strojů a zařízení, do zadržování vody v krajině, do zlepšení logistiky u zboží a dopravy u lidí. Je toho mnoho, co lze udělat, aby se naše situace nezhoršovala čím dál vyšším tempem.

Myslím, že většina lidí chápe, že vše se dá zlepšit jenom konkrétními kroky na konkrétních místech s konkrétními účinky. A jsou mezi námi tací, kteří v podstatě nebojují za něco hmatatelného a uskutečnitelného, ale chtějí dát na odiv svoji třeskutou myšlenku „vyhlášení klimatické nouze“. Skoro to vypadá jako by tito aktivisté nepotřebovali primárně něco změnit, ale spíše jim jde o jejich popularitu v médiích a o dryáčnické srdcervoucí vystupování na veřejnosti.

Taktika „my si tady lehneme a vy něco vymyslete“ je dokonalou ukázkou naivity a alibismu. Copak nás zachrání vyhlášení klimatické nouze? Copak toto vyhlášení znamená něco víc, než mediální výkřik lidí, kteří nepřicházejí s řešením, ale pouze s kritikou? Copak nás vyhlášení klimatické nouze posune blíže k lepší budoucnosti? Ne, opravdu jde jen o gesto.

Potřeba jsou podněty, nápady a realizace záměrů, které někdo položí na stůl a budou rozumné, uplatnitelné a uplatitelné. Realizovatelnost opatření jak prakticky, tak i ekonomicky je přeci hlavním kritériem každého nápadu.