Dalším faktorem je, že neexistuje sjednocující osobnost. Kdo z leadrů je dnes schopný sjednotit hlasy a postavit se populismu? A i když by se taková osobnost našla, a několik jich ten potenciál opravdu má, uznají jí ostatní strany a jejich sebestředná EGA?

To nepochopení situace a jáství je problém ale i v nás samých. Jsme jako voliči ochotni fandit i jiným barvám? Jsme ochotni akceptovat hlubší integraci myšlenek i za cenu zániku vlastních barev? Nebo budeme trvat na zachování statusu quo a jen sledovat, jak se náš svět drobí čím dál víc?