Naše právní úprava byla předmětem kritiky ze zahraničí. Ministerstvu spravedlnosti a parlamentu vzalo spoustu energie a úsilí, aby přijalo nový insolvenční zákon, který nastavil jasná pravidla, jak má čistě fungovat řízení, v němž se rozhoduje o bankrotu či reorganizaci často významných podnikatelských subjektů. Od roku 2014 proto postupujeme podle nových pravidel, která snižují potenciál pro korupční chování.

Je přirozené, že každá právní úprava se musí potkat s praxí, která ji vždy předchází, a proto se obvykle u každého nového zákona objeví následná nutnost jeho dílčí novelizace. Insolvenční zákon není žádnou výjimkou. Ve sněmovně se proto objevila novela z dílny Ministerstva spravedlnosti, která je všeobecně vítána a podporována. Aktuální novela odráží poznatky, které se objevily po zavedení zákona v praxi, a snaží se posílit již nastavená transparentní pravidla pro nakládání s majetkem úpadce. Ministerská úprava je proto v pořádku a můžeme ji podporovat. Objevuje se jedno velké ALE.

Naprostá většina pozměňovacích návrhů, které se objevily na ústavněprávním výboru sněmovny, mají za cíl omezit prostor pro korupci a klientelismus tak, aby insolvenční řízení probíhalo transparentně. Základním principem je, aby nedocházelo k svévolné aplikaci výjimek z pravidel určování insolvenčních správců, jak jsou popsána v zákoně. Navíc se přidává možnost přezkoumání rozhodnutí, které stanovilo výjimku z nastaveného rotačního principu, který nezávisle přiděluje správce pro jednotlivé insolvence.