Prostřednictvím ISP by měli dostat šanci na práci především dlouhodobě nezaměstnaní a lidé se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním. Na návrhu se rovněž podílelo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Cílem je vytvořit chráněný trh práce pro sociálně znevýhodněné osoby tak, aby se maximálně usnadnila a podpořila jejich integrace na pracovním trhu. Chceme tak pomoct řešit problém, který trápí desítky tisíc lidí,“ představuje smysl ISP Jan Chvojka. V budoucnu by mohly zaměstnávat lidi, kteří byli dlouhodobě nezaměstnaní a zároveň se potýkali s dalšími rizikovými faktory, jako je zdravotní postižení, absence vzdělání, exekuce, hmotná nouze, bezdomovectví, nebo jsou například po výkonu trestu. Stát by přitom ISP podporoval prostřednictvím příspěvků vyplácených Úřadem práce ČR nebo vyhrazením veřejných zakázek. „Ukazuje se, že bez pomoci a intervence státu se těmto lidem ve většině případů na běžném trhu práce nedaří získat a udržet zaměstnání,“ vysvětluje předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.
„Při dlouhodobé nezaměstnanosti lidé ztrácejí pracovní a sociální návyky a jejich šance na uplatnění na trhu práce v čase klesají. Podniky, které se v současnosti zaměřují na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jsou podporovány státem, se osvědčily a plní svůj účel,“ připomíná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle předkladatelů návrhu je také velmi důležité pečlivě vymezit okruh znevýhodněných osob, které by měly být v rámci ISP podporovány.
Zákon podává jako spolupředkladatelka také místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová: “Sociální podniky zatím mohou doufat jen v běžnou podporu společensky účelných pracovních míst (SÚPM) nebo veřejně prospěšných prací (VPP) podle toho, jakou mají právní subjektivitu. Obecně prospěšné instituce mohou dosáhnout spíše na VPP, pokud přijmou znevýhodněného nezaměstnaného do pracovního poměru. Samotnou úhradou části mzdy nelze ovšem nikoho integrovat na běžný trh práce. K tomu je zapotřebí také psychosociální pomoc a poskytování podpory například při řešení potíží s dluhy, a to jak zaměstnancům v exekuci, tak zaměstnavatelům. Vzhledem k tomu, že sociální podnikání není v ČR definováno v legislativě, ale jen v ad hoc výzvách, je pro zákazníky, obchodní partnery nebo banky, které by chtěly sociální podniky podpořit, obtížné je rozpoznat. Přidělování statusu integračního sociálního podniku na základě zákonem daných podmínek pomůže odlišit ty, které znevýhodněným osobám skutečně pomáhají, od těch, kteří to o sobě jen tvrdí.”
PhDr. Olga Richterová
Návrh zákona počítá s tím, že by příspěvek na podporu zaměstnávání znevýhodněné osoby měl být vyplácen po dobu 36 měsíců a měl by dosahovat nejvýše dvojnásobku minimální mzdy. Kromě toho by bylo po dobu šesti měsíců možné poskytovat příspěvek na řešení specifických potřeb znevýhodněné osoby v maximální výši 75 % minimální mzdy.
ISP by měly snížit počet dlouhodobě nezaměstnaných osob, kterých jsou u nás desítky tisíc. Déle než jeden rok je bez práce přes 88 tisíc uchazečů o zaměstnání a 34 tisíc z nich nenašlo práci více než dva roky. „Pokud se podaří v rámci ISP zaměstnat 3800 znevýhodněných osob, investice do ISP se vyplatí i ekonomicky. Stát zaplatí méně než v případě, že by tyto osoby zůstaly nezaměstnané,“ konstatuje místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová.
Ing. Hana Aulická Jírovcová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
