V poslední době jsme ze strany ministra financí Andreje Babiše mohli slyšet či číst několik zajímavých názorů. Mě upoutala jeho teze na „další zpoplatnění benzínu“, protože jak se mu zřejmě v jeho nové pozici zdá, je výnos pro stát z jeho prodeje nedostačující. Dalším zajímavým návrhem je opětně zavedení „zelené nafty“. Jeho pohledem tedy zřejmě bude nutné nahradit výpadek příjmů na jedné straně zvýšením na straně druhé. Takže vylej – nalej.
Spotřební daň u nafty v ČR dnes je ve výši 10,90 Kč/litr a u benzínu ve výši 12,84 Kč/litr. Připočteme-li k tomu DPH, zjistíme, že z celkové ceny nafty je podíl všech daní na cca 50% a u benzínu je to cca 53% ceny. Pokud by došlo k opětovnému zavedení „zelené nafty“ (s čímž i já souhlasím – tato pomoc je adresná a měla by přijít do potřebných rukou), bude skutečně pohledem ministra zřejmě nutné zvýšit spotřební daň (či jinak zpoplatnit) u benzínu a vynahradit výpadek. A nejspíše s celkovým pozitivním výsledkem pro rozpočet, takže spíše více než méně.
Ano takto by měl postupovat správce státní kasy. Ale co na to občané? Možná je zde určitá představa, že začnou svá benzínová vozidla houfně měnit za naftová. Ale na jakých základech se tato představa zakládá? Zřejmě na vratkých. Stávající ekonomická situace to drtivé většině obyvatel neumožňuje. Také si lze tuto snahu vyložit i tak, že toto opatření má za cíl snížit individuální dopravu a vrátit lidi k dopravě hromadné. To by jistě nebylo od věci a mělo by to kladný přínos i pro životní prostředí.
Tato podpora hromadné dopravy by ale mohla být koncipována trochu jinak. Spíše formou přímého subvencování provozovatelům a podpory dalšího rozvoje infrastruktury. Primárně tedy železniční dopravy, protože ta by měla být před dopravou silniční preferovanější, protože se jedná o způsob cestování, který nezatěžuje naše silnice a je ekologicky šetrnější.
Objektivním faktem je, že ČR je, co se evropského pohledu týče, dnes spíše tranzitní zemí. Kamiony přes naše území dnes hojně projíždějí a naše čerpací stanice nepoužívají. Použijí naše cesty (zaplatí nám mýto - to je pravda, takže na opravy i z nich plynou nějaké prostředky), nechají nám zde zplodiny z výfukových plynů (toto nijak kompenzováno nemáme) a většinově nenatankují. To je chyba. Jak jsem již výše uváděl, z ceny nafty tvoří z cca 50% daně a odvody do státního rozpočtu.
Pokud chceme jít stejnou cestou i u benzínu, pak je to cesta do pekel. Jediné čeho bude dosaženo, je vytažení dalších peněz z kapes našich obyvatel. V letní sezoně projíždí přes naše území mnoho Poláků, kteří míří k moři. Ti často natankují doma „do plné“ a před výjezdem z ČR dotankovávají. Pokud by mělo dojít k dalšímu zvýšení ceny benzínu proti okolním zemím, pak se domnívám, že u nás dotankovávat již nebudou, protože i v Rakousku jste po sjetí z dálnice schopni najít pumpu, kde máte cenu benzínu nižší než v ČR.
Dnešní celkové zdanění benzínu je u nás druhé nejvyšší ze všech členských zemí EU, které do ní vstoupily v roce 2004. O něco vyšší zdanění má z nových zemí jen Slovensko. ČR je však zemí, přes kterou prochází vzhledem k její poloze a hustotě sítě dálnic a rychlostních komunikací mnoho tranzitních tratí východ-západ, ale i jih-sever. Pokud tedy nedokážeme donutit dopravce, aby ve zvýšené míře využívali naši velmi hustou železniční síť, musíme je nějak motivovat, aby u nás alespoň tankovali. Totéž by mělo platit i pro zahraniční turisty, kteří naší zemí jen projíždějí cestou na dovolenou k moři.
Závěrem bych rád zhodnotil další zvyšování daní u PHM v ČR jako nežádoucí a požádal všechny ty, kteří mají podobné úmysly, aby si vše skutečně velmi dobře promysleli. Nerad bych, abychom dopadli tak, že o ČR se bude v Evropě hovořit a psát tím způsobem, že by se jejím pumpám měli zahraniční motoristé obloukem vyhýbat. To by nebylo přínosné pro nikoho.
René ČÍP, poslanec PS PČR za KSČM
Psali jsme:
autor: KSČM
