V poslední době jsme ze strany ministra financí Andreje Babiše mohli slyšet či číst několik zajímavých názorů. Mě upoutala jeho teze na „další zpoplatnění benzínu“, protože jak se mu zřejmě v jeho nové pozici zdá, je výnos pro stát z jeho prodeje nedostačující. Dalším zajímavým návrhem je opětně zavedení „zelené nafty“. Jeho pohledem tedy zřejmě bude nutné nahradit výpadek příjmů na jedné straně zvýšením na straně druhé. Takže vylej – nalej.

Spotřební daň u nafty v ČR dnes je ve výši 10,90 Kč/litr a u benzínu ve výši 12,84 Kč/litr. Připočteme-li k tomu DPH, zjistíme, že z celkové ceny nafty je podíl všech daní na cca 50% a u benzínu je to cca 53% ceny. Pokud by došlo k opětovnému zavedení „zelené nafty“ (s čímž i já souhlasím – tato pomoc je adresná a měla by přijít do potřebných rukou), bude skutečně pohledem ministra zřejmě nutné zvýšit spotřební daň (či jinak zpoplatnit) u benzínu a vynahradit výpadek. A nejspíše s celkovým pozitivním výsledkem pro rozpočet, takže spíše více než méně.

Ano takto by měl postupovat správce státní kasy. Ale co na to občané? Možná je zde určitá představa, že začnou svá benzínová vozidla houfně měnit za naftová. Ale na jakých základech se tato představa zakládá? Zřejmě na vratkých. Stávající ekonomická situace to drtivé většině obyvatel neumožňuje. Také si lze tuto snahu vyložit i tak, že toto opatření má za cíl snížit individuální dopravu a vrátit lidi k dopravě hromadné. To by jistě nebylo od věci a mělo by to kladný přínos i pro životní prostředí.

Tato podpora hromadné dopravy by ale mohla být koncipována trochu jinak. Spíše formou přímého subvencování provozovatelům a podpory dalšího rozvoje infrastruktury. Primárně tedy železniční dopravy, protože ta by měla být před dopravou silniční preferovanější, protože se jedná o způsob cestování, který nezatěžuje naše silnice a je ekologicky šetrnější.