Pane místopředsedo, paní ministryně, kolegyně a kolegové. Zcela zásadně nesouhlasím s paní kolegyní Wagnerovou, a to z toho důvodu, že právě pod těmito hesly práva toho, aby slabší mohli chránit svá práva, nebo aby každý mohl chránit svá práva, tak ti, kteří jsou v Karlových Varech, vyjadřují se k veřejným zakázkám a dávají podněty někde na Moravě, zkrátka nemají žádnou souvislost. Všichni víme, o čem mluvíme, zneužívá se tento institut, a teď jde o to, jak mu zabráníme. Pokud bychom mu měli bránit tak, jak tady bylo řečeno, tak vám řeknu velmi krátce pro vás všechny neznámý případ, kdy v roce 2016 je podáno trestní oznámení kvůli vymyšlenému půl milionu, pak po třech letech policie a státní zástupce zjistí, že se skutek nestal. A poté, kdy já jsem podal trestní oznámení na oznamovatelku, státní zastupitelství vyřešilo případ tak, že řeklo: Ano, skutek se nestal, to znamená někdo musel lhát, ale zjistilo se, že oznamovatelka nelhala, ale nemluvila pravdu, a to neúmyslně, prosím.

Pochopil jsem to tak, protože jsem zpozdilý, když jsem dostal toto oznámení, v televizi jsem řekl: Případ skončil tak, že příslušná oznamovatelka lhala, je to lhářka. A tím to celé pro mě skončilo. Příslušná oznamovatelka mě dala k soudu, protože jsem ji urazil na cti, protože jsem řekl, že je lhářka, že lhala. A skončilo to až u Ústavního soudu tak, že jsem zaplatil se všemi náklady čtvrt milionu z toho 80 tisíc korun jako odškodné za to, jak mi bylo řečeno soudem, že každý, i senátor, by měl vědět, že když se nemluví pravda, může to být neúmyslně, že lhaní je úmyslné mluvení nepravdy. Takhle to skončilo, začalo to v roce 2006 a v roce 2014 všechny tyto případy skončily.

Vám, starostové, přeji, abyste při zakázkách měli hodně síly. S tímto totiž nikam nedojdeme. Tady musí být to, že buďto zesílíme tuto bariéru a soudy, v tomto případě soudci jsou vytrženi ze života. Každý soudce a státní zástupce by měl být chvíli obviněn, aby si zažil, co to je být nespravedlivě obviněn. Pak by se možná vcítili do toho, že to není nějaký proces jeho práce. Zkrátka představte si, že tady ke kolegovi, ke kolegům lékařům přijde někdo, má rakovinu a řekne mu, to se stává. To je přece úplně jedno. Takhle oni k tomu přistupují, je to jejich práce. Je jim vlastně úplně jedno, jestli někoho soudí pět let, deset let, zničí mu kariéru, kterou měl do té doby. Tak se tady totiž postupuje. Musíme tedy najít jiný způsob, a myslím si, že způsob, který našlo ministerstvo, je jedině správný. A musíme se pak případně poprat s právem kohokoliv v této zemi, ostrakizovat nebo odsuzovat, dávat podněty jen tak: Mně to teď zrovna napadlo, tak jsem si dal podnět.