Pane předsedo, paní ministryně, vážení kolegové. Já když jsem se teď podíval doprava, vidím, že zrovna tady sedí na této straně v první linii 3 lidé, ano, i včetně vás, paní ministryně, doufám, kteří si tento zákon museli v průběhu své pracovní činnosti přečíst, a to vícekrát.

Chci vás ubezpečit, že nikdy za současného stavu v české společnosti, tedy především morálního stavu atd., nenapíšeme bezvadný zákon. Nikdy. A to proto, že jsme určitě čerpali z jiných států a dívali se na to, jak to dělají jinde. Já vás můžu ubezpečit, byl jsem tam osobně a několikrát, ve Švýcarsku je to tak, že když se zeptáte lidí, zaprvé to neřeší, tento zákon. Neřeší ho proto, že to řešit nemusí. Ale tam jsou všichni přesvědčeni, že když si zvolili představitele obce, řekněme, toho jejich starostu, tak že on dělá všechno pro to, tak, jak to dělal pro sebe. Pro obec. Takže se vůbec nestává, že by řešili, že se rozhodli v průběhu zakázky, že kliky na oknech na radnici anebo kdekoli jinde na jejich DSP jsou jiné, že technologii, kterou vypsali, tak ta se ukázala býti zastaralou za 2 roky, tak zvolili tu lepší. Vždyť bychom to udělali všichni doma.

Můžeme to udělat? Dovolí si to někdo z vás? No, vidíte, už se hlásí mnozí... No, zavřeli by je... Možná, doufám, třeba by se tak nestalo, nicméně nikdo řízení nechce podstoupit. Takže tento zákon nelze, a to je právě ten důvod, ačkoliv se nechci obhajovat samozřejmě, proč změny zákona předkládám.