Například Vatikánská banka Banco di Roma financovala Mussoliniho pochod na Řím roku 1922. Téhož roku katolická skupina Dona Sturza  jednohlasně zvolila první fašistickou vládu v Itálii. Nemůžeme zpochybnit i další fakt, který se odehrál v prosinci 1931, kdy papež nařídil katolíkům ve školství, učitelům a profesorům skládat slib a přísahu věrnosti fašistickému režimu.

Vzpomeňme si i na rok 1930 v nacistickém Německu, kdy vláda katolického Středu jednala s nacisty o jejich účasti ve vládě a po celou dobu holokaustu, prováděném Třetí říší, nikterak církev proti tomuto masovému vyvražďování demonstrativně nevystoupila. Vždyť ani nemohla, protože Adolf Hitler měl například vřelé vztahy s papežským vyslancem Albertem Vassallem, či s monsignorem Pacellim. Ten 29. prosince přijel do Berlína, aby zde tlumočil papežovy sympatie Ně­mecké republice a přání Vatikánu ustanovit s Německem diplomatické styky.

Je nezpochybnitelným faktem, že církev pomáhala materiálně, finančně i morálně fašistickému i nacistickému režimu a těmto dvěma režimům svojí pomocí umožnila chopit se na dlouhé roky politické moci. Toto je jen malý výčet toho, čeho se dopustila církev ve 30. až 50. letech 20. století.