Uvádí se, že za nárůstem nezaměstnanosti stojí především ukončování sezonních prací v důsledku zimního období.
Zimní období je zcela bezpochyby jistým faktorem, který ovlivňuje sezónní práce a tím pádem i pracovní trh. Nicméně, jsou zde i další faktory, které ovlivňují pracovní trh. Především politické ambice a nenasytnost
Očekával bych, že v dnešní době, kdy je možné čerpat různé finanční dotace na podporu vzdělávání a uplatnitelnosti z evropských fondů, se situace na pracovním trhu bude zlepšovat. Bohužel tomu tak není.
V oblastech, které jsou dlouhodobě postižené vysokou mírou nezaměstnanosti, se situace neustále prohlubuje a naděje na zlepšení jsou jen mizivé.
Lidé nemají jistoty a upadají do dluhových pastí.
V krajích, které se dlouhodobě potýkají s vysokou mírou nezaměstnaností, se situace spíše prohlubuje k horšímu. Postupně krachují zaběhlé společnosti, jako je tomu např. v Litvínově.
Jedna z největších přádelen u nás, společnost Schöller, zde ukončila provoz a k 1.1.2014 bylo propuštěno posledních 103 zaměstnanců. O práci tak naráz přišli i celé rodiny, které se nyní potýkají s platební neschopností. Nezaměstnanost tak v dané oblasti vzrostla na 13,5%. Počet lidí na Mostecku, kteří hledají práci je nejvyšší v celé republice.
A stát jen přihlíží…
Ubývá státních podniků a velké společnosti krachují. Podpora zaměstnanosti ze strany státu sice je, ale není dostačující. Existují různé projekty na podporu zaměstnávání absolventů a lidí v produktivním věku, ale je to jen slabá náplast, která je nedostačující. Politické garnitury v patrech nejvyšších se nedokázali patřičně zasadit o udržení a inovaci státních podniků. Namísto toho je hojně privatizovali a povětšinou za zlomek ceny. Výsledek…? Stále více lidí bez práce.
Ústecký kraj je toho příkladem.
Od roku 1993 do roku 2012 zbankrotovalo více jak 3900 firem a živnostníku. Největší nárůst zaznamenaných bankrotů byl právě v roce 2012.
Nová vláda, si musí v prvé řadě také uvědomit, že současná politika zaměstnanosti nahrává spíše práci „na černo“. Není se čemu divit. Většina lidí a to právě z oblastí, které jsou zasaženy vysokou mírou nezaměstnanosti pracují za minimální mzdu, což je 8500,-Kč. To mnohdy nestačí ani na zaplacení nájemného, natož na nějaké žití. Je důležité se zamyslet, že většinu mzdy cca 60-70%, někdy i více, pohltí náklady spojené s bydlením, což je oproti jiným evropským státům velmi nadsazené. Jestliže si někdo vydělá 8500,-Kč a z toho musí vynaložit 7000,-Kč na bydlení, vyplatí se mu vůbec pracovat?
Jako občan, bych očekával a to především od státu, že bude vytvářet nové pracovní pozice a inovovat státní podniky nebo podniky, kde má stát nějakou procentuální účast. Měla by to být jedna z priorit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marian Dancso - profil
