Z pojmu „právní stát“ se v Bruselu stala univerzální nadávka

EU unie má nového „hlavního padoucha“. K tradičním „černým ovcím“ nyní nově přibylo Slovinsko. Ve čtvrtek 1. 7. 2021 Slovinsko převzalo na půl roku předsednictví Rady EU. V posledních hodinách portugalského předsednictví přispěchaly německé sdělovací prostředky se zprávami, podle nichž bude nyní EU řídit země, která není právním státem. S uvedením důkazů pro toto tvrzení se samozřejmě nikdo nenamáhal. Na půlnoční slavnostní předání „štafety“ se odmítl dostavit holandský socialistický místopředseda Evropské komise pro Zelený úděl Frans Timmermans. Oznámil, že tak učinil proto, že se nehodlá fotografovat se slovinským předsedou vlády Janezem Janšou (na obrázku), kterého veřejně označil za porušovatele právního státu.

V právu EU nejsou požadavky na právní stát přitom prakticky vůbec pozitivně definovány. Ve Smlouvě o EU a o fungování EU je jediný jednovětý článek, který hovoří o demokratických zásadách, vládě práva a respektu k rovnosti lidí před zákonem. Zásady právního státu mají naproti tomu ve svých ústavách a lidskoprávních listinách zakotveny všechny členské země EU. Převzaly je z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jde o dokument Rady Evropy, která je zřizovatelem Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) sídlícího ve Štrasburku. Členem Rady Evropy jsou i země, které nejsou členy EU – jako Švýcarsko nebo Rusko. ESLP je navíc Úmluvou zmocněn řešit spory občanů proti členským státům za porušování zásad obsažených v úmluvě. Včetně zásad právního státu.

Slovinsko, které z údajného porušování zásad právního státu obvinil místopředseda Komise, stejně jako Maďarsko nebo Polsko, které jsou ze stejného „důvodu“ pravidelným terčem pomluv bruselských papalášů, přitom nejsou z hlediska počtu soudních řízení před štrasburský soudem na nejvyšších patrech řebříčku. A už vůbec nefigurují na třech nejvyšších místech ve statistice případů, kdy dal ESLP ve sporu za pravdu občanovi, který se s nimi soudil.

Nejvyšší představitelé EU se však při svých slovních urážkách politiků a vlád, které s nimi nesdílí stejné názory, nezdržují nějakými fakty. Natož opřenými o konkrétní právní závazky. Z pojmu „právní stát“ udělali něco jako univerzální nadávku, již lze počastovat kohokoli, kdo s nimi nesouhlasí. Připomíná to zkratku „klapoklidez“, která byla za minulého režimu v kádrových materiálech používána k dehonestaci nepohodlných osob. Šlo o zkráceninu slov „kladný poměr k lidově demokratickému zřízení“. Nikde v zákoně nebylo definováno, co to přesně je. Pokud však kádrovák do osobní složky někomu napsal, že jej nemá, znamenalo to, že dotyčný nemohl zastávat řídcí funkce a jeho děti měly problém se dostat na studia.