Úplně nejhorší pocit nespravedlnosti, který pamatuji z advokátní praxe, se týkal právě případů, kdy jednomu z rodičů bylo druhým bráněno dlouhodobě ve styku s dítětem. Ta bezmoc rodiče nemoct vidět své dítě, nedostávat o něm žádné informace, je strašná. Všechny tyto případy mne poznamenaly. Možná se v nich i někteří klienti dodnes poznají. Pamatuji si je všechny.

Vždy je složité hledat, co je příčina a co je následek, ale nelze tolerovat, aby jeden z rodičů beztrestně porušoval rozsudek.  A čas v případě dětí běží neúprosně, proto je třeba jednat rychle.

V návrhu zákona chceme těmto situacím předejít včasnou a férovou stabilizací poměrů v rodině, tedy předejít tomu, aby se jeden z rodičů dětem vzdálil a vztahy se narušily.