Charta 77 sjednotila za požadavkem obhajoby lidských a občanských práv řadu lidí počínaje reformními komunisty, pokračuje spisovateli a divadelníky a konče lidmi z prostředí různých církví. Charta jako prostředí otevřené diskuse a dohadování konsensu se stala nejen obhájkyní lidí nespravedlivě odsuzovaných v českém prostředí, ale také platformou účastnící se mezinárodních debat o mírovém uspořádání světa. Text, který měl zřejmě největší zahraničněpolitický dosah, byla Pražská výzva z roku 1985, která kromě jiného odvážně tvrdila, že sjednocení Německa je nutnou podmínkou pro demokratické sjednocení Evropy a že o tomto sjednocení musejí rozhodnout Němci sami. Přihlášení se k odkazu Charty 77 je závazek jak k obhajobě politických, občanských, ekonomických, sociálních a kulturních práv, tak i k aktivnímu a sebevědomému úsilí o sjednocenou demokratickou Evropu.