V pondělí 19. března prohlásili ministři zahraničí EU, že berou vážně nedávný útok na  bývalého ruského agenta Skripala a jeho dcery v britské Salisbury s pomocí nervově paralytické látky. Sergej Skripal byl v roce 1995 ve Španělsku naverbován britskou službou MI6. Po deseti letech byl v Rusku zatčen a odsouzen, aby byl v roce 2010 vyměněn za ruské špiony zadržené v USA.  Případ spustil diplomatickou válku, zmrazené vztahy s Ruskem hrozí přerůst v studenou válku a dnes se o něm budou bavit i hlavy členských států EU.

V předvečer prezidentských voleb v  Rusku z tohoto útoku na bývalého svého agenta obvinil britský ministr zahraničí Johnson přímo Kreml a Putina. Mělo jít o vojenskou látku s neoficielním názvem Novičok (nováček), kterou vyvíjeli v SSSR v 80. letech. Útočit na lidi takovým jedem je nepochybně svinstvo. Z nejasného útoku na jednotlivce se ale v médiích  dělá ozbrojené napadení země NATO v rozporu s mezinárodními normami.  Rusko přitom tvrdí, že žádné zásoby takových zakázaných chemických zbraní na svém území nemá. Co může takový konflikt vyvolat v dnešním multipolárním světě?

Kauzou se zabývá nejen britská policie, ale i Rada OSN a experti OPCW (Organizace pro zákaz chemických zbraní). Aniž by byl případ došetřen, vyhostila britská premiérka Mayová ruské diplomaty. Podpořily jí v tom USA, Francie i Německo.  Moskva reakci britské vlády označila za účelovou a ublíženeckou, vyšetřování za netransparentní a odpověděla také vyhoštěním britských diplomatů. Ruští vědci pak pro média potvrdili, že v 90. letech odešli bývali sovětští experti i s dokumentací na Západ a že vývoj podobných látek nejspíš pokračoval zde.