Svět dnes obcházejí běsy válek, chaosu a masového stěhování lidí vyhnaných nestabilitou a bídou ze svých domovů. Člověk by čekal že v moderních osvícených časech a po zkušenostech z minulého století budeme rozumem i srdcem zvažovat jak tyto pohromy zvládat bez zbytečných excesů. O to překvapivější je, že v relativně pokojné České republice, která 70. let nezažila válku a ani není cílovou zemí pro různé migrační vlny, zažíváme nečekanou intenzivní vlnu paniky a nesnášenlivosti. Je to snad znak dekadence české společnosti?

Nebýt sociálních sítí, které již zdomácněly v městech i na venkově, mezi mladými i těmi staršími, mohly bychom žít v iluzi, že Češi jsou vlastně značně tolerantní, dobrácky žoviální národ, kterému je nějaký hysterický extrémismus i díky vlastním dějinám v podstatě cizí. Máme přeci např. zkušenost z poválečného období, kdy jsme v zemi přijali tisíce Řeků, kteří utíkali před fašistickým režimem. A paranoidní blázni jsou jen nepodstatný a izolovaný okraj společnosti.

Realita je ale bohužel dnes takové, že sociální sítě dnes v ČR přetékají xenofobní agresí a diskuse se plní čím dál tvrdšími „hejty“. A zvykáme si na názory hanobící rasu, národ či náboženství jako se před válkou stalo běžné hanobení Židů. Nejen extrémisté, ale i tzv. normální občané na sítích sdílejí sadisticky ujeté odkazy ze zcela nekompetentních, manipulativních a zbulvarizovaných „gore“ zdrojů pro otrlé. A této virtuální realitě, líčící lidi jiného původu a náboženství v sado-maso stylu, mají ve své úzkosti tendenci nekriticky věřit

Je to pouze věcí strachu z neznámého (že to čím je krmí zejm. elektronická média vlastně neznají z osobní zkušenosti) ? Pravda zatím u nás nevyrostla žádná skutečně vlivná politická síla legalizující tyto nenávisti jako je francouzská Fronte National“ či maďarský „Jobbik“. Ale ty to názory pronikají na půdu mainstreamu a jeho představitelé jako by se báli kvůli ztrátě elektorátu ozvat. Obyvatelstvo ve státech, které reálně řeší daleko větší problémy jsou zda se více rezistentní vůči panice, kterou nyní zažíváme na sociálních sítích v ČR. Jako se např. v Německu dokázala veřejnost spojit proti akcím PEGIDA.