První březnovou sobotu proběhly na Slovensku parlamentní volby.  Výsledkem je, že Robert Fico ztratil parlamentní většinu a dosáhl jedva 1/3 mandátů (v 150 členné Národní radě SR spadl z 85 na 49 křesel)  A že v předvečer slovenského předsednictví EU bude problém sestavit nějakou slovenskou vládu, natož  vládu proevropsky zaměřenou.

Dominantou slovenské politické scény byl dosud subjekt „SMER – sociálna demokracia“. Levicové uskupení, které od roku 1999 postupně pohltilo SDĹ a další levici.  Gravitační pole SMERu působilo na ostatní levici opravdu silně. Na rozdíl od ČR se i díky tomu Komunistická strana Slovenska (v letech 2002-2006 ještě parlamentní strana), dostala jen na 0,6%.  VZDOR- strana práce dokonce jen 0,1% a Strana zelených jen 0,7%.

SMER vyhrál volby v roce 2006 i v roce 2010.  Když se proti vítěznému Ficovi spojila pravice pod vedením Ivety Radičové, dlouho to nevydrželo. Slovensko šlo na jaře 2012 k předčasným volbám.  Suverénní výsledek 44% byl tehdy pro SMER vrchol. Zjevně od té doby už ale jeho pozice slábne.  Své udělaly korupční aféry - v roce 2014 kvůli podezření padl předseda Národní rady SR  Pavel Paška. Něco naznačila i prohra Fica v prezidentských volbách  proti Andreji Kiškovi.

Fico se ujal vlády už v době, kdy Evropa mohla vykročit z finanční krize.  Ekonomický růst, zahraniční investice (britská automobilka Jaguár Land Rover u Nitry), to vše přinášelo naději. Nabízelo se akcentovat témata školství a zdravotnictví v reakci na protesty zdravotníků a učitelů.  Na Slovensku je také chronicky zanedbané téma regionální chudoby. Sociálně agenda a slib sociálních balíčků ale zapadly pod záměrným akcentováním migračního tématu.