Vzniku RVHP předcházely již v roce 1948 konzultace zástupců SSSR a vybraných evropských zemí (Československa, Polska, Maďarska, Rumunska a Bulharska, v únoru 1949 se přidala ještě Albánie). Dohodly se utvořit společnou mezinárodní organizaci nového typu, určenou ke koordinaci rozvoje a vzájemné spolupráci v podmínkách sílícího napětí mezi Východem a Západem. První zasedání RVHP bylo svoláno na 26. dubna 1949 do Moskvy, na kterém se schválily hlavní principy, úkoly a organizační formy.

Před 42. lety tak vzniklo uskupení, kde žilo na 250 milionů obyvatel a dále se rozšiřovalo Když byla v roce 1991 RVHP rozpuštěna, zahrnovala území 10 států (k původním šesti přibylo NDR, Mongolsko, Vietnam a Kuba) s 420 miliony obyvatel. Mimo uskupení zůstala Čína a Korea, pozorovateli ale byli např. Jugoslávie, Laos či Angola. V časech politiky mírové koexistence a politiky deténte, ústící do helsinského protokolu, se RVHP pokoušela spolupracovat i s nesocialistickými zeměmi. Smlouvu o spolupráci uzavřela např. s Finskem či Mexikem.

Mocenským hegemonem celého uskupení byl pochopitelně SSSR i když formálně byla deklarována vzájemná výhodnost a národní suverenita. Výhodnost kooperace byla podmíněna „sovětským“ internacionalismem, tedy soudržností s velmocenskou politikou SSSR. Konformita se zájmy Moskvy a zavedeným hospodářským systémem byla předpokladem. Jiný přístup byl hodnocen jako ideologická úchylka a antisovětismus