Dolejš (KSČM): Tři resty končící vlády

04.09.2017 4:33

Než se současná vládní koalice rozhádala, mluvila sama o sobě v superlativech. Z pohledu volebních programů koaličních stran šlo možná o politického kočkopsa, ale vládla v časech hospodářské konjunktury. Přes tuto výhodu po ní zůstaly vážné resty.

Dolejš (KSČM): Tři resty končící vlády
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místropředseda KSČM Jiří Dolejš

1. Udržitelný penzijní systém

 

První takovým restem je řešení problému udržitelného penzijního systému. Už samotné nezpochybnitelné  politické odmítnutí radikálních reforem, které přenášejí odpovědnost ze státu na soukromé spoření narazilo na koaliční limity. Vláda pouze zrušila tzv. 2 pilíř důchodového systému, který zavedla vláda Petra Nečase. Úpravy tzv. připojištění a drobné parametrické úpravy ovšem dlouhodobou udržitelnost systému  nezajistí.

 

Seniorům nemůže  stačit ani těch několik stovek k důchodu, které od vlády dostali.  Shodu na  úpravě systému v tomto volebním období politici nenašli. Neobejde se to bez ujasnění vícezdrojového financování penzí – tedy kromě odvodů na sociální pojištění také příspěvek ze státního rozpočtu, případně jasné určení části daňového výnosu. Dalším problémem je zaostávání kupní síly starodůchodců, které není schopno řešit současné valorizační schéma.

 

Malé důchody dnes nejsou schopné zajistit nezákladnější důstojnost života seniorů a ti jsou systémově odkázání na sociální dávky. Minimální důchod, tedy základní výměra důchodu, by měla být nad dostatečně vysokým životním minimem. A neexperimentovat ani s tím, že se na penzijní systém přenášejí úkoly z oblasti prorodiné politiky a tím ho dále zatěžují.

 

2.  Systém dostupného a sociálního bydlení

 

Další restem je zákon o sociálním bydlení. Vláda sice v roce 2015 schválila koncepci sociálního bydlení, pokusila se ze zákona omezit kšeftování s chudobou prostřednictvím výplat příspěvku či doplatku na bydlení poskytovatelům předražených ubytovacích služeb.  

 

Systém nájemného bydlení by však měl řešit nabídu krizového bydlení, dočasný asylový pobyt pro lidi v nouzi, ohrožených bezdomovectvím, dále sociální byty pro nejchudší část populace a také cenově dostupné bydlení. Neshody v koalici návrh takového zákona však již prakticky potopily. Spory byly nejen o šíři okruhu lidí, kterým by takové bydlení mělo být nabídnuto, ale zejm. o roli obcí, která je v takovém nájemném bydlení nenahraditelná.

 

Nájemné se mezitím s růstem cen na realitním trhu opět vydalo nahoru a potřeba sociálního bydlení narůstá. Požadavek na povinnost obce zajistit sociální bydlení ztroskotal na zajištění potřebných financí. Většina obcí totiž na to nemá a výstavba levných ghet ve vybraných obích, kam by se sjížděli sociálně vyloučení by nebyla dobrý řešením.

 

Dobrovolná účast obcí na systému dostupného nájemného bydlení v rámci jakéhosi komunitního plánování není sama dostatečnou odpovědí, pokud  se nevyřeší zdroje pro projekty, jejich financování s pomocí státního fondu bydlení  Součástí problému cenově dostupného bydlení je i priorita družstevní bytové výstavby a ceny služeb a komodit spojených s bydlením.

 

3.  Změna likvidačního systému exekucí

 

Dalším restem je zkrocení strašáka českých exekucí. Milion exekucí popř. soudních výkonů ročně vůči fyzickým osobám i firmám je velký problém a pro mnohé dotčené znamená existenční problém. Jestliže v roce 2001 byla uzákoněna profese soukromého exekutora, mělo dojít z zrychlení celého procesu vymáhání plnění.  Současně ovšem obrovsky narostla agenda stížností na průběh exekutora.

 

Polovina lidí má na kontě více jak čtyři exekuce a znamená to pro ně uvíznout v dluhové pasti  vymahatelnost jednotlivých exekučních titulů  se pohybuje mezi dvaceti a třiceti procenty. Společenským zájmem je zajistit právní jistotu a zájmy všech účastníků celého procesu. Parlamentem za posledních 15 let proběhla řada novel zákona o exekutorech a dalších právních norem. Problém však zůstává.

 

Otazník je nad samotným trhem s exekucemi Soukromý byznys s exekucemi žije zejména z rozdílu mezi dluhem a pohledávkou.  Přinejmenším je to kontrola státu nad výkonem exekucí, přezkum jejich rozhodnutí  a vyvozování osobní odpovědnosti exekutorů za škodu je věc, která zůstala nedořešena. Stejně jako zůstala neřešena míra invazivnosti exekučních postup a kšeftování se zabaveným majetkem.

 

Hospodářská konjunktura již nemusí trvat  dlouho. A lidé budou chtít vidět konkrétní činy aby neztrácely víru, že pozitivní změny jsou v politice vůbec prosaditelné. V tomto případě změny alespoň na úrovně zemí s rozvinutější sociální kulturou.   Užitečnost populistických žvástů vyšumí, frustrace by ale zůstala.

 

Převzato z profilu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zábranský (Piráti): Pražské náplavky oživí otevřená keramická dílna v kobce 1

18:09 Zábranský (Piráti): Pražské náplavky oživí otevřená keramická dílna v kobce 1

Návštěvníci pražských náplavek se mohou těšit na nové místo k zábavě, odpočinku a kreativnímu vyžití…