Měl jsem tu čest Emila osobně znát. Jeho odchod je pro českou zemi neskutečnou a nenahraditelnou ztrátou.

Plukovník Emil Šneberg se narodil 8. září 1931 v Praze. Jeho otec byl voják Československé armády, veterán první světové války, velký vlastenec. Během Pražského povstání v květnu roku 1945 se Emil (tehdy třináctiletý) po otcově boku aktivně účastnil různých odbojových akcí. Přemalovávali v pražských ulicích německé nápisy, dohlíželi na odchod Němců z ruzyňského letiště, zabavovali jim zbraně. A také například společně odminovali ruzyňské letiště, čímž zachránili spoustu českých životů.

Emil s otcem se rovněž  osobně účastnil i posledních těžkých bojů s Němci, a to na území dnešní Prahy 6, v oblasti Divoké Šárky a (dnešní) Evropské ulice ve Střešovicích a Vokovicích, kde budovali barikády. Za svou osobní statečnost během bojů Pražského povstání byl Emil Šneberg (i jeho otec) prezidentem Edvardem Benešem v roce 1945 vyznamenán  Československým  válečným  křížem.