Děkuji. Já bych si dovolila z pohledu zpravodajky znovu zrekapitulovat, co je základním principem předloženého návrhu. 

Nový stavební zákon nabude účinnosti k 1. červenci 2023, jak bylo původně plánováno, ale pouze ve vztahu k tak zvaným vyhrazeným stavbám. Tedy stavbám v působnosti specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. Zbytek zákona až bude z velké části formálně účinný se nepoužije. Jinými slovy, na všechny ostatní stavby, ale i na vše ostatní, co stavební zákon upravuje, se stále použije stará úprava. Z výše uvedeného důvodu bude také zřízen specializovaný stavební úřad, nikoli však krajské stavební úřady a Nejvyšší stavební úřad. Nejvyšší stavební úřad musí být zřízen, bude však zřízen pouze organizačně. Jeho úkoly bude fakticky plnit Ministerstvo pro místní rozvoj, nikoliv však jako samostatný úřad.

Předložený návrh lze považovat za kompromisní řešení, byť k němu jsou věcné výhrady. Za největší slabinu návrhu pokládám skutečnost, že návrhem dochází fakticky nikoli k posunutí účinnosti dílčí části nového stavebního zákona, ale pouze je jím zaváděno nepoužití většiny procesů, které podle něj probíhají, ať již procesů územněplánovacích nebo povolovacích. Nový stavební zákon by se v případě přijetí použil pouze pro vyhrazené stavby, stavby s nimi související a stavby s nimi tvořící soubor staveb. Domnívám se, že stav, kdy nový stavební zákon bude účinný, avšak většina procesů včetně těch nově zahajovaných, bude probíhat podle dosavadních právních předpisů, může způsobit zmatek a právní nejistotu, což pouze povede k prodloužení procesů jako takových. Tím může dojít k pravému opaku toho, co bylo novým stavebním zákonem i předloženou novelou zamýšleno, tedy procesy zrychlit a zjednodušit.