Jde mi o souběh funkcí členů sociální demokracie. Napsalo se toho o tom již poměrně dost, u těch, kterých se to týká, byly stanoveny termíny, do kdy se mají rozhodnout, neboť jsme v rámci vnitrostranických postupů stanovili určitá kritéria.

Dovolím si sdělit svůj názor, jasný, srozumitelný, i když jistě pro mnohé polemický. Shrnuto: prostě si myslím, že nelze kvalitně vykonávat více jak jednu významnou funkci, u níž je jasné, že 8hodinová pracovní doba je to minimum, co této, zpravidla manažerské funkci, musíte dát, odevzdat, prostě odpracovat. Spojení funkce, v sociální demokracii aktuálně tolik diskutované pozici hejtmana a poslance zároveň, je však jen část ledovce… Oč je méně náročná práce poslance a uvolněného starosty v městě o počtu několika tisíců obyvatel.  Jistě, najdou se argumenty, zkušený manažer to zvládne, pokud optimálně deleguje činnosti. Ale co vlastně deleguje a je to správné?  Tento problém má však nejen toto prvoplánové vidění, shrnuto slovy, den má jen 24 hodin… tedy jak zodpovědně a kvalitně tyto pozice zvládne…

Jenže tato otázka nad kterou se zamýšlím má i svůj nezanedbatelný personální rozměr, a to je věc, nad kterou by sociální demokracie měla bdít. Jde o rozvoj i kultivaci příležitostí, pro širší základnu členů sociální demokracie. Obsazování funkcí, ať již stranických, ve výkonné exekutivě státu či samospráv nebo funkcích zastupitelských, s sebou mimo kritického pohledu pozorné veřejnosti na tyto souběhy funkcí, přináší také nebezpečí toho, pro co mne nenapadá jiný než název personální podvýživa. Zkuste si prosím přítelkyně a přátelé vzpomenout na obtíže, když se hledají do různých funkcí opravdoví odborníci z konkrétní oblasti. Není totiž problém v tom, zda jsou či "nejsou lidi", otázka je jiná. Máme skutečně kvalitní lidi? Schopné obstát argumentačně v diskuzích se zcela protichůdnými názory a získávat na svou stranu veřejnost? A máme je někde v rezervoáru, když bude třeba?